15 C 158/2023-28 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl návrh žalobce v doplněném znění na vyklizení rodinného domu se všemi místnostmi, vyjma pokojíku nad vstupním vchodem, chlév, stodolu, garáž, sklep nacházející se vedle garáže a nádvoří s odpočinkovým koutem s ohništěm a kamenným stolem, na adrese Bosyně 16 umístěného na pozemku parc. č. st. 17, jehož je součástí a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 575 m², vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. Bosyně, obec Vysoká, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník (dále jen„ nemovitosti“). Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je vlastníkem těchto nemovitostí a žalovaný nemovitosti užíval na základě nájemní smlouvy ve znění jejich dodatků. Žalovaný neplnil řádně a včas povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy (řádně nehradil nájemné a zálohy na služby), proto žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu a vyzval žalovaného k vyklizení nemovitostí. Žalovaný však nemovitosti nevyklidil a žalobci nepředal. Od [datum] tak žalovaný nemovitosti užívá bez právního důvodu a tedy neoprávněně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud učinil z listinných důkazů založených do spisu následující skutková zjištění: Žalobce je v registru nemovitostí evidován jako vlastník nemovitosti, rodinného domu, na adrese Bosyně 16 umístěného na pozemku parc. č. st. 17, jehož je součástí a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 575 m², vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. Bosyně, obec Vysoká /viz informace o pozemku na č. l. 13, 25 spisu/. Žalobce a žalovaný podepsali dne [datum] ve znění dodatků ze dne [datum], [datum] smlouvu o nájmu nemovitosti, na základě níž žalovaný užíval nemovitost se zahradou v rozsahu vymezeném nájemní smlouvou, a měl povinnost hradit nájemné v pevné částce ve výši 6 000 Kč měsíčně, ve znění dodatku ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč a ve znění dodatku ze dne [datum] ve výši 8 000 Kč, spolu s náklady spojenými s nájmem nemovitosti (zálohy na elektřinu a vodné) v zálohové částce ve výši 3 110 Kč měsíčně od [datum], a to vždy do 15. dne v měsíci. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od podpisu smlouvy do [datum] s možnou prolongací, pozdějšími dodatky pak na dobu neurčitou počínaje dnem [datum]. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalovaný je povinen za podmínek stanovených ve smlouvě předmět nájmu vyklidit a protokolárně odevzdat s příslušenstvím a ve stavu, v jakém jej převzal /viz nájemní smlouva na č. l. 3-4 spisu, dodatek ze dne [datum] na č. l. 6 spisu, dodatek ze dne [datum] na č. l. 7 spisu/. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně a trvale neplatil nájemné a zálohy na služby, vypověděl žalobce výpovědí ze dne [datum] nájemní smlouvu a současně byl žalovaný vyzván k vyklizení nemovitostí do [datum]. Výpověď s výzvou k vyklizení byla podána na poštu dne [datum], neboť žalovaný opakovaně odmítl výpověď od žalobce převzít /viz výpověď z nájmu na č. l. 10 spisu, doručenka s podacím lístkem na č. l. 11 spisu, výpis žalovaného z centrální evidence obyvatel na č. l. 19 spisu/. Žalovaný předmětné nemovitosti nevyklidil a žalobci ve stavu, v jakém jej převzal, nepředal. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak nevyšlo najevo, že by byl oprávněn nemovitosti nadále užívat, popř. že by je již vyklidil a žalobci předal. 5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaný je užívá bez právního titulu. Přes písemnou výzvu k vyklizení a předání vyklizených nemovitostí žalobci tak žalovaný do dnešního dne neučinil. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném do [datum] (dále jen obč. zák.). Dle ust. § 3074 o. z. nájem se po účinnosti nového občanského zákoníku bude řídit jeho úpravou, byť by ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. [příjmení] vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se však posuzují podle staré úpravy. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 7. Ve smyslu ust. § 1012 věta prvá o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. 8. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. pak platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Dle § 1042 o. z. se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 10. Dle § 2292 věta prvá o. z. odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. 11. Dle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 12. Soud nejprve uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o nájmu předmětných nemovitostí ve znění pozdějších dodatků (ust. § 685 obč. zák.), když trvání nájmu bylo sjednáno původně na dobu určitou do [datum] s obnovou prolongace a shora uvedenými dodatky pak na dobu neurčitou. Z důvodu opakovaného a trvalého neplacení dlužného nájemného a záloh na služby přes výzvy žalobce, vypověděl žalobce nájemní smlouvu výpovědí ze dne [datum] dle ust. § 2291 o. z. z důvodu zvlášť závažného porušení povinností vyplývajících z nájemní smlouvy a to bez výpovědní doby a požadoval nemovitosti vyklidit a odevzdat ve stavu, v jakém je žalovaný převzal, do [datum]. Výpověď byla podána k poštovní přepravě dne [datum], neboť žalovaný opakovaně odmítl výpověď od žalobce převzít. Dle ust. § 573 o. z. je na místě považovat výpověď za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. dne [datum]. Dá se tedy zcela bezpečně uzavřít, že nájem předmětného bytu z titulu uvedené smlouvy skončil nejpozději dnem [datum]. Nemovitosti byl žalovaný povinen odevzdat žalobci do [datum] ve stavu, v jakém je žalovaný na začátku nájemního vztahu převzal, jak vyplývá ze samotného textu smlouvy i ustanovení občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný zmeškal dvouměsíční lhůtu k přezkoumání výpovědi ve smyslu ust. § 2290 o. z., nelze zpochybňovat oprávněnost výpovědi, tedy existenci výpovědního důvodu a oprávněnost výpovědi se presumuje. Žalobce se tedy právem domáhá ochrany svého vlastnického práva u soudu, když žalovaný užívá sporné nemovitosti i po tomto datu a tímto bez právního důvodu zasahuje do vlastnického práva žalobce (ust. § 1040 o. z.). Žalovaný neprokázal, že je na jeho straně dán právní důvod, který zakládá oprávnění do vlastnického práva žalobce v rozsahu užívání nemovitostí, kterých je vlastníkem, zasahovat (např. novou nájemní smlouvou). S přihlédnutím k právě prezentovanému, jakož i k tomu, že výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 3 až 8 o. z. soud neshledal, bylo žalobě jako opodstatněné vyhověno a zavázal žalovaného k vyklizení sporných nemovitostí. Lhůtu k vyklizení soud určil v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 5 000 Kč sestávající se ze soudního poplatku 5 000 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost soud uvádí, že v tomto řízení žalobci nepřiznal paušální náhradu hotových výdajů žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za úkon v podobě návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť o této náhradě již bylo rozhodnuto v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 295/2022, ze kterého bylo řízení pod sp. zn. 15 C 158/2023 vyloučeno k samostatnému řízení.