16 C 36/2023-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 140 387,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 140 387,73 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 3 939,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 939,68 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 5 465,13 Kč, částky ve výši 228,75 Kč, částky ve výši 1 090 Kč a částky ve výši 2 100 Kč. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu o úvěru Expres půjčka [číslo] (dále jen„ smlouva“) na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 163 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázal úvěr splatit s úroky v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 198,04 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 163 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum] a současně vyzvala žalovanou k úhradě splatné částky. Žalovanou částku 153 211,29 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 140 387 Kč, obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 3 939,68 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni [datum] v částce 5 465,13 Kč, úrok z prodlení z částky dlužného obchodního úroku kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 228,75 Kč a poplatky (za zesplatnění úvěru, za upomínky a pojištění) v celkové výši 3 190 Kč. Příslušenství se dále skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná podepsala dne [datum] s žalobkyní Smlouvu o úvěru Expres půjčka včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 163 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úroky ve výši 6,70 % ročně a sjednanými poplatky v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 198,04 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 6,91 %. Ve smlouvě dále žalovaná přistoupila k pojištění schopnosti splácet, kdy měsíční poplatek za toto pojištění činil 218 Kč. Peněžní prostředky byly vyplaceny bezhotovostně na účet žalované dne [datum]. V článku 43 Všeobecných produktových podmínek bylo sjednáno, že z částek, s jejichž splacením je žalovaný v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úrok z prodlení a/nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo žalobkyně připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak /viz smlouvu o úvěru na č. l. 19 - 22 spisu, všeobecné obchodní podmínky a sazebník v databázi soudu [příjmení], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru v databázi soudu CEPR/. Před podpisem smlouvy žalovaná vyplnila elektronickou formou formulář, v němž uvedla, že je zaměstnaná na dobu neurčitou, její průměrný měsíční čistý příjem činí 12 493 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč. Dále uvedla, že je vdaná, má základní vzdělání a bydlí v družstevním bytě. Žalovaná dále předložila výpisy z účtu za období červenec až prosinec 2020, z nichž plyne, že žalovaná v tomto období pobírala výplatu ze zaměstnání, a to v rozmezí od 11 485 Kč do 12 576 Kč a že žalovaná splácela u žalobkyně vedle předmětného dluhu i další půjčku v celkové výši 110 000 Kč (viz položka„ interní převod kredit“ ze dne [datum]). Žalovaná neměla k datu [datum] záznam v centrální evidenci exekucí /viz výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 23 spisu, údaje o žalované na č. l. 24 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 29 spisu, výpis z běžného účtu v databázi soudu [příjmení], výsledek lustrace Centrální evidence exekucí na č. l. 17 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 163 000 Kč, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 27 spisu, podací arch na č. l. 28 spisu, platební historie v databázi systému [příjmení], amortizace a umořování úvěru na č. l. 25 - 26 spisu, tabulka předpisů úroků z prodlení na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] předžalobní upomínka na č. l. 30 spisu, podací lístek na č. l. 31 spisu/. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru poskytla žalované dne [datum] částku v celkové výši 163 000 Kč. V souvislosti s