16 C 65/2023-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu obrátila s žalobou doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 56 320 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla jistinu ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 20,25 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s částkou ve výši 28 152 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 330 Kč a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč (dále jen„ poplatek“), a to v 18 měsíčních splátkách po 3 231 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 800 Kč Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tak požaduje zaplacení 56 320 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 26 320 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši, patrné z výroku II. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se z jednání omluvil a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasil. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 86 % ročně, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 25 830 Kč sestávající z kalkulačních položek kapitalizovaného úroku ve výši 24 330 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 231 Kč (poslední splátka ve výši 3 225 Kč). Zápůjčku ve výši 30 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 16, 17 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je rozvedený, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, bydlí ve vlastní nemovitosti, nemá vyživovací povinnost k další osobě, je majitelem automobilu, jeho odhadované celkové měsíční výdaje jsou ve výši 5 000 Kč, další měsíční splátky ze zápůjček činí 12 000 Kč a příjmy v celkové výši činí 18 699 Kč /viz zákaznická karta na č. l. 15 spisu /. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem pouze 800 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován /viz smlouva o postoupení pohledávek, přehled postoupených pohledávek uloženo v elektronickém systému [příjmení], oznámení o postoupení + informace o zpracování osobních údajů na č. l. 19 spisu, podací lístek na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzva na č. l. 20, 21spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze částku ve výši 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a současně byl vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení předmětného oznámení. Následně zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ze dne [datum] k úhradě dluhu do [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a právní před