17 C 74/2023-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 12 616 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč nejpozději do [datum]. Totožnost žalované byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalované. Žalobkyně žalované jistinu zápůjčky poskytla, žalovaná však nedodržela řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku 12 616 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši celkem 2 080 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné částky v kapitalizované výši 2 536 Kč, příslušenství se skládá z úroku z prodlení od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v celkové výši 2 500 Kč (5 × 500 Kč). 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované jistinu ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 500 Kč za každou jednotlivou upomínku. Žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalované ve výši 1 Kč /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 13-14 p. v. spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 7-10, příchozí platba na č. l. 12, přípis [anonymizováno] o majiteli účtu č. l. 32 Žalovaná zápůjčku obdržela, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz potvrzení o výplatě zápůjčky na č. l. 11 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz upomínku na č. l. 15 a předžalobní upomínku na č. l. 18, podací lístek na č. l. 19 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnost sice v obecné rovině tvrdila, když prohlásila, že si od žalované vyžádala informace ohledně rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů, případně, že nahlédla do relevantních databází, nicméně k prokázání svých tvrzení neoznačila a nepředložila soudu jediný důkaz. 6. V tomto ohledu se sluší odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, sešit [číslo] ročník 2011, pod [číslo] v němž uvedený soud dovodil, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném podle § 114c o. s. ř., a výslovně zdůraznil, že při jiném úkonu soud poučeni o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Např. v usneseních ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 28 Cdo 578/2011, a ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1793/2011, pak navázal Nejvyšší soud bližším vysvětlením, že účastník, který se jednání neúčastnil, dobrodiní poučení podle § 118a o. s. ř. ztrácí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2693/2017). 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v poměru k otázce zkoumání úvěruschopnosti uvedla jednak tvrzení zcela povšechní, která ani nijak neprokazovala a dále s přihlédnutím k tomu, že se k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] s omluvou nedostavila a soud tak nemohl přistoupit k poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nebylo lze než uzavřít na to, že žalobkyně svou povinnost z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalované nesplnila. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, která je s ohledem na postavení žalované smlouvou spotřebitelskou a jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu (poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 080 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 536 Kč) soud žalobu zamítl. 17. Žalovaná, která poskytnuté peněžní prostředky bez právního důvodu přijala, je proto povinna žalobkyni vrátit plnění v částce 8 000 Kč, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Výzva k plnění byla obsažena v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum] (ohledně dřívějších výzev nebyl soudu doložen doklad o jejich odeslání žalované), která byla téhož dne odeslána na adresu bydliště uvedenou v předmětné smlouvě, přičemž lze předpokládat, že dne [datum] byla výzva žalované doručena (srov. § 573 o. z.). S ohledem na přiměřenou 5denní lhůtu k plnění se tak žalovaná dostala do prodlení dnem [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, která odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalované, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a