18 C 4/2023-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 24 600 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v celkové výši 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, celkem tedy 24 600 Kč, do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svou vůli tzv. verifikační platbou zaslanou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný nejprve vyplnil online registrační údaje, na základě kterých si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila nahlížením do registrů bonitu žalovaného. Žádost byla následně schválena a částka zaslána na účet žalovaného. Veškeré dokumenty, včetně Všeobecných obchodních podmínek, byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený v elektronické žádosti o půjčku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala prostřednictvím webové stránky dne [datum] smlouvu o úvěru. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také obchodní podmínky [právnická osoba] Dne [datum] odeslal žalovaný na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 0,01 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem ze svého účtu č. [bankovní účet] na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, spolu s úrokem ve výši 4 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně, do [datum] /viz smlouva o úvěru [číslo] na č. l. 8 - 9 spisu, výpisy z účtu na č. l. 10 – 11 spisu, sdělení banky na č. l. 25 spisu/. Žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil ničeho, přestože ho právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu /viz upomínka na č. l. 13 spisu, opakovaná výzva k úhradě na č. l. 14 spisu, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu na č. l. 12 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. i pohledávka za žalovaným. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Oznámení o postoupení pohledávky, spolu s výzvou k úhradě dluhu, bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Dne [datum] byla zásilka žalovanému doručena. Dle výzvy měl být dluh splněn do tří dnů /viz smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky včetně plné moci na č. l. 15 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 16 spisu včetně podacího lístku na č. l. 17 spisu a potvrzení o doručování zásilek dostupné na [webová adresa] 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů, zásilka byla žalovanému dne [datum] doručena. Žalovaný svou povinnost nesplnil, na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný projevil vůli být předloženou smlouvou vázán, toto neplyne pouze z platby žalovaného ve výši 0,01 Kč ze dne [datum], když smlouva měla být sjednávána až dne, rovněž nebylo tvrzeno a prokázáno, jak měla být zjištěna a ověřena majetková situace žalovaného před sjednáním smlouvy. Příslušné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. lze poskytnout toliko jednání přítomnému účastníkovi. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl