5 C 10/2023-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 21.9.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 9.2.2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 859 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne 27.10.2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 18 900 Kč, který měl být splacen spolu s poplatky v celkové výši 23 247 Kč nejpozději 26.11.2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena pomocí prostředků na dálku, a to prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, poté zaslala žádost o poskytnutí úvěru právní předchůdkyni žalobkyně, která žalované úvěr poskytla převodem na její bankovní účet, který je totožný s účtem, z něhož byla převedena platba registračního poplatku ve výši 1 Kč. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a lustrací v příslušných dlužnických registrech. Žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině částku 18 900 Kč, nesplacený úrok a náklady na upomínání v celkové výši 4 497 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 959 Kč, náklady spojené s upomínáním ve výši 256 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 699,82 Kč a zákonný úrok z prodlení od 10.5.2022 z částky 18 900 Kč do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi původní věřitelkou společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní dne 8.12.2021. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 1.9.2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podáním ze dne 9.2.2023 vzala žalobkyně žalobu v části, v níž se domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 497 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 959 Kč, zpět. Žalobkyně navrhla zastavení řízení v této části. Soud částečnému zpětvzetí žaloby vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 4. K jednání konanému dne 3.3.2023 se nedostavila ani žalobkyně, jež se řádně omluvila a nežádala o odročení jednání, ani žalovaná, ač řádně předvolána, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne 27.10.2021 částku ve výši 18 900 Kč /výpis z účtu na č.l. 15, sdělení [právnická osoba] na č.l. 37 Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], společné prohlášení o postoupení na č.l. 13-14, oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 20 a 21 spolu s poštovním podacím archem na č.l. 22 Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č.l. 24, poštovní podací arch na č.l. 25 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila dlužné plnění, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 27.10.2021 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text takové smlouvy, který ovšem není podepsán ani žalovanou ani právní předchůdkyní žalobkyně, když za podpis žalované nelze považovat údaj o datu a času potvrzení návrhu smlouvy pomocí kódu, který měl být zaslán na ve smlouvě uvedené telefonní číslo, neboť z ničeho nevyplývá, že by takový kód ke smlouvě připojila právě žalovaná /smlouva o úvěru na č.l. 11-12 Z takové listiny nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s přijatou platbou ve výši 1 Kč a odeslanou platbou, neboť z těchto skutečností nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených úvěrových smluv. Záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně musí být doloženy spolehlivě, musí být prováděny systematicky a posloupně a být chráněny proti změnám. Spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému však nebyla přiloženými listinami prokázána, neboť nebylo doloženo, že jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrové smlouvy (ve znění listiny na č.l. 11-12) nemohl by ji soud posoudit jako platně uzavřenou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, ani netvrdila a na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované/viz doplnění žaloby na č.l. 39-40 8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 9. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 12. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku v celkové výši 18 900 Kč bez právního důvodu, žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradila. Žalované tak vznikla povinnost plnění ve výši 18 900 Kč provedeného bez právního důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vydat. Právní předchůdkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, bylo oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne 12.5.2022 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) dne 17.5.2022. Splatnost dluhu dle tohoto oznámení nastala 27.5.2022 (dle textu oznámení). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). 13. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem, žalobkyně tak nemá nárok na sjednané