5 C 257/2023-51 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 5. 2023, doplněnou podáním ze dne 18. 9. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky 48 857,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 20. 9. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru k účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr na sporožirovém účtu až do výše úvěrového limitu 61 000 Kč, žalovaná se v souvislosti se smlouvou zavázala hradit smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně včetně poplatků. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru a dále se zavázala nepřečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to vyhledáváním žalované v insolvenčním rejstříku, v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a v databázi Ministerstva vnitra České republiky. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy o úvěru nedodržela tím, že jí na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna právní předchůdkyni žalobkyně neprodleně uhradit, avšak neučinila tak ani na výzvu ze dne 1. 11. 2022. Žalobkyně proto ke dni 1. 11. 2022 vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dlužnou pohledávku žalované ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 516 694,83 Kč a na svůj dluh uhradila celkem 518 318,80 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 1. 4. 2023 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání soudu předem omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila a žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně a včas předvolána. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 20. 9. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru, podle níž byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 61 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % a poplatkem nejpozději do 10. 7. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně včetně ceníku /viz smlouva o kontokorentním úvěru na č. l. 14 - 16 spisu, ceník pro kontokorent na č. l. 17 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. Před sjednáváním shora uvedeného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že příjem žalované činí 23 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla své výdaje ve výši 1 500 Kč, a to, že nesplácí žádné jiné úvěry či zápůjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně sama stanovila výši měsíčních výdajů žalované na částku 13 460 Kč a započítala i splátky, které žalovaná měla (a sama je neuvedla) na další úvěry ve výši 5 360 Kč měsíčně /viz posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 46 spisu/. Počáteční a konečný měsíční zůstatek na bankovním účtu žalované v období od dubna do června 2021 (když žalobkyně nepředložila výpisy z bankovního účtu žalované za rozhodné období července a srpna 2021) se pohyboval okolo nuly či v záporných hodnotách, když měsíční příjmy žalované v měsíci dubnu 2021 činily 61 242 Kč, výdaje potom 60 196,71 Kč, v květnu 2021 činily příjmy 24 654 Kč, výdaje částku 25 467 Kč a v měsíci červnu 2021 činily příjmy 38 100 Kč a výdaje činily 71 163,35 Kč /viz výpisy z bankovního účtu žalované v systému ISAS/. Žalovaná čerpala na předmětný kontokorentní úvěr finanční prostředky ve výši 516 694,83 Kč. Celkově na tento úvěr uhradila částku 518 318,80 Kč /viz tvrzení žalobkyně/. Žalovaná se na svém sporožirovém účtu dostala do nepovoleného debetu a ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně toto nepovolené přečerpání nevyrovnala /viz upomínka na č. l. 27 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 47 spisu, výpisy z účtu na č. l. 25 – 26 spisu, podklady pre súdne konanie na č. l. 18 – 22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 27. 3. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k datu 1. 4. 2023 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 10 - 13 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 23 - 24 spisu/. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 19. 4. 2023 /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu, poštovní podací arch na č. l. 29 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2023 /viz předžalobní výzva na č. l. 30 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 31 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 20. 9. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru, podle níž byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 61 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % a poplatkem nejpozději do 10. 7. 2022. Před sjednáváním shora uvedeného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že příjem žalované činí 23 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla své výdaje ve výši 1 500 Kč, a to, že nesplácí žádné jiné úvěry či zápůjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně sama stanovila výši měsíčních výdajů žalované na částku 13 460 Kč a započítala i splátky, které žalovaná měla (a sama je neuvedla) na další úvěry ve výši 5 360 Kč měsíčně. Počáteční a konečný měsíční zůstatek na bankovním účtu žalované v období od dubna do června 2021 se pohyboval okolo nuly či v záporných hodnotách, když měsíční příjmy žalované v měsíci dubnu 2021 činily 61 242 Kč, výdaje potom 60 196,71 Kč, v květnu 2021 činily příjmy 24 654 Kč, výdaje částku 25 467 Kč a v měsíci červnu 2021 činily příjmy 38 100 Kč a výdaje činily 71 163,35 Kč. Žalovaná čerpala na předmětný kontokorentní úvěr finanční prostředky ve výši 516 694,83 Kč. Celkově na tento úvěr uhradila částku 518 318,80 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 27. 3. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k datu 1. 4. 2023. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 19. 4. 2023. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2023. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon [číslo]“) 7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopno