5 C 285/2023-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 6. 2023, doplněnou podáním ze dne 20. 9. 2023, domáhala zaplacení částky ve výši 17 042 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne 19. 12. 2022 smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena zadáním podpisového SMS kódu zaslaného na telefonní číslo žalovaného na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci. Uzavřená smlouva byla poté zaslána na e-mailovou adresu žalovaného, a to konkrétně na [email]. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena prostřednictvím kopie dokladů totožnosti. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr, kdy žalovaný zaslal žalobkyni kopii výpisu z účtu/printscreen z internetového bankovnictví. V rámci posouzení úvěruschopnosti hodnotila žalobkyně schopnost žalovaného splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a credit scoringu. Na základě předmětné smlouvy poskytla žalobkyně prostřednictvím služby ThePay na účet žalovaného č. [bankovní účet] úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, a to v jedné splátce splatné do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Součástí splátky je i sjednaný poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, který urychluje poskytnutí úvěru, kdy žalovaný obdržel úvěr do 60 minut od ověření jeho identity, za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, která umožňuje žalovanému dvakrát za trvání smlouvy prodloužit splatnost o měsíc, a poplatek za tzv. SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, za který jsou žalovanému zasílány informace o důležitých událostech prostřednictvím SMS. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu v celkové výši 900 Kč. Žalovanou částku ve výši 17 042 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady celkem ve výši 300 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 900 Kč (3 % z nesplacené jistiny), a následně kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 126,06 Kč od 15. 5. 2023 do 1. 6. 2023 a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 042 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání soudu konaném dne 10. 10. 2023 nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně, jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů, převedla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 19. 12. 2022 částku ve výši 15 000 Kč /viz výpis žalobkyně z OR na č.l. 10 -15 spisu, výpis proplacení smlouvy na č.l. 28 spisu, detail účtu žalovaného na č.l. 35-36 spisu, sdělení [právnická osoba] na č.l. 49 spisu/. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně na základě předložení dokladu totožnosti /viz kopie občanského průkazu žalovaného na č.l. 30-31 spisu/. Žalovaný na poskytnuté finanční prostředky neuhradil žalobkyni ničeho /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č.l. 29 spisu/. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2023 /viz předžalobní výzva na č.l. 37 spisu, poštovní podací arch na č.l. 38 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 19. 12. 2022 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy, kde je na místě podpisu žalovaného uvedeno jeho jméno a PIN kód [číslo], z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o PIN, který byl zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Žalobkyně uváděla, že předmětná smlouva měla být žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu, soud jí proto postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval, nechť k těmto tvrzením doloží příslušné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že internetové bankovnictví splňuje požadavky § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění a že v něm předmětná smlouva byla skutečně žalovaným podepsána. Žalobkyně soudu doložila printscreeny o zaslání SMS kódu a zaslání návrhu smlouvy, kdy však samotné zaslání SMS kódu a návrhu smlouvy neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou ve znění, v němž je předkládána, vázán. Soud má za to, že uvedený PIN kód nesplňuje náležitosti elektronického podpisu tak, jak to vyžaduje § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Soud také poukazuje na nesrovnalosti z hlediska času odeslání PIN kódu pro podpis smlouvy, kdy dle printscreenu měl být SMS kód odeslán v 10:14, avšak dle znění textu smlouvy tak, jak je založena, měl být PIN odeslán v 13:32. Navíc skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či kopií občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami /viz úvěrová smlouva na č.l. 21-24 spisu, výpis žalobkyně z OR na č.l. 10-15 spisu, kopie občanského průkazu žalovaného na č.l. 30-31 spisu, sazebník poplatků na č.l. 25-27 spisu, formulář pro standardní informace na č.l. 16 spisu, informační memorandu o zpracování osobních údajů na č.l. 17-20 spisu, printscreeny na č.l. 52 rub spisu/. 6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena úvěrová smlouva, nemohl by ji soud posoudit jako platně uzavřenou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uváděla, že žalovaný uvedl, že nemá žádné potomky a s tím spojenou vyživovací povinnost, je zaměstnaný s výší měsíčního příjmu 40 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 7 000 Kč a splátky na jiné úvěry činí 0 Kč. Žalovaný se dle zjištění žalobkyně nenacházel v insolvenci, v rozhodné době neměl závazky ve vztahu k úvěrovým společnostem, nebyl evidován v registru SOLUS a neměl exekuci /viz potvrzení o provedení ověření bonity na č.l. 32 spisu, posouzení úvěruschopnosti klienta na č.l. 33-34 spisu/. Soud ovšem dospěl k tomu, že způsob zjišťování příjmů a výdajů žalovaného, který žalobkyně zvolila, nelze považovat za odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru, když není možné akceptovat pouhé zjištění příjmů od žalovaného bez dalšího ověření. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně nijak nezjišťovala (natož že by ověřovala) výši nákladů na bydlení a na živobytí. Žalobkyně měla výši měsíčních příjmů a výdajů zjistit od žalovaného, což udělala pouze částečně, když nijak nezjišťovala jeho měsíční výdaje na živobytí a bydlení, a následně je ověřit, např. výpisem z bankovního účtu apod. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 9. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odstavce 2 se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spot