5 C 293/2023-66 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 6. 2023, doplněnou podáním ze dne 10. 10. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky 41 838,05 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 26. 11. 2019 prostřednictvím bankomatu smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaná se v souvislosti se smlouvou zavázala hradit smluvní úrok ve výši 19,90 % ročně včetně poplatků. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž tento závazek nedodržela. Právní předchůdkyně žalobkyně proto prohlásila dne 26. 2. 2023 celý úvěr za splatný. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a dále vyhledáním žalované v insolvenčním rejstříku, v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a v databázi Ministerstva vnitra České republiky. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 1. 5. 2023 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. Žalovaná dluží žalobkyni částku 39 738,05 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 2 100 Kč, smluvní úrok ve výši 1 059,50 Kč a zákonný úroku s prodlení ve výši 1 043,10 Kč, oba kapitalizované ke dni 1. 5. 2023 a dále smluvní a zákonný úrok běžící od 2. 5. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě při jednání dne 31. 10. 2023. Učinila nesporným, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím bankomatu, ten jí úvěr sám nabídl, ke zkoumání úvěruschopnosti nedošlo, když pouze odklikala jednotlivé požadavky a peníze jí byly zaslány na účet. V době sjednání úvěru měla práci, výdaje měla měsíčně 3 000 Kč za energie spojené s provozem vlastního domu, zhruba 5 000 Kč za jídlo a telefon a 7 000 Kč za palivo do osobního automobilu, neboť do práce musela dojíždět. Dokud měla práci, tak úvěr hradila, pak o ni přišla a s hrazením jí pomáhal přítel, potom už ji nemohl pomáhat ani on, tak s hrazením přestala. Požádala, aby jí soud umožnil hradit dluh ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť ta se z jednání soudu předem omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 26. 11. 2019 smlouvu o úvěru, podle níž byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr ve výši 50 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 19,90 % nejpozději do 15. 11. 2027 v měsíčních splátkách ve výši 1 048 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně včetně ceníku /viz smlouva o úvěru na č. l. 9 - 11 spisu, potvrzení o sjednání půjčky na č.l. 13, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací na č.l. 14 – 15, ceník pro soukromou klientelu v systému CEPR, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR, shodná tvrzení obou účastníků/. Před sjednáváním shora uvedeného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že příjem žalované činí 10 531 Kč měsíčně. Žalovaná splácela na dříve sjednaných úvěrech měsíčně 3 067 Kč (750 Kč splátka revolvingového úvěru ze dne 22. 5. 2018, 1 500 Kč splátka kontokorentního úvěru ze dne 3. 10. 2018, splátka 817 Kč úvěru ze dne 7. 11. 2018) /viz posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 55 spisu/. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání v období září a října 2019 dosahoval částky 18 000 Kč, v listopadu 2019 potom činil 10 000 Kč. Měsíční výdaje žalované v září 2019 činily 18 107,62 Kč, v říjnu 2019 činily 14 201,83 Kč a v listopadu 2019 činily 38 010,57 Kč /viz výpisy z bankovního účtu žalované na č.l. 57 – 63 spisu/. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Celkově na tento úvěr uhradila částku 41 836,51 Kč /viz výpis z úvěrového účtu na č.l. 56 spisu, výpis z bankovního účtu žalované na č.l. 57 – 63 spisu, sdělení [právnická osoba] na č.l. 51 spisu, podklady pro soudní řízení na č.l. 21 – 27 spisu/. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením jednotlivých splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně rozhodla o okamžité splatnosti dluhu k 26. 2. 2023 /viz upomínky na č. l. 30 - 32 spisu, rozhodnutí o okamžité splatnosti na č.l. 33 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 25. 4. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k datu 1. 5. 2023 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 - 20 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 28 - 29 spisu/. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 4. 5. 2023 /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 34 spisu, poštovní podací arch na č. l. 35 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 2023 /viz předžalobní výzva na č. l. 36 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 37spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 26. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr ve výši 50 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 19,90 % v měsíčních splátkách po 1 048 Kč nejpozději do 15. 11. 2027. Čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání v období září a října 2019 dosahoval částky 18 000 Kč, v listopadu 2019 potom činil 10 000 Kč. Měsíční výdaje žalované v září 2019 činily 18 107,62 Kč, v říjnu 2019 činily 14 201,83 Kč a v listopadu 2019 činily 38 010,57 Kč. Žalovaná v době sjednání předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru splácela měsíčně splátky dříve sjednaných úvěru ve výši 3 067 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, celkově uhradila částku 41 836,51 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 25. 4. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k datu 1. 5. 2023. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 4. 5 2023. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 2023. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016“) 7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru