5 C 34/2023-52 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 24 998,99 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 309,44 Kč od 4. 6. 2018 do 18. 11. 2021, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 770,98 Kč od 19. 11. 2021 do 28. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 808,43 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne 4. 6. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“) na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit s úroky v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 704,44 Kč, a to počínaje dnem 15. 7. 2018. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 35 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 18. 11. 2021 a současně vyzvala žalovaného k úhradě splatné částky. Nárok žalobce tak tvoří dlužná jistina ve výši 23 498,99 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 309,44 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 9. 2022 v částce 1 770,98 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 808,43 od 29. 9. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Žalobkyně se podáním ze dne 15.2.2023 omluvila z účasti na jednání konaném dne 10.3.2023, žalovaný se k tomuto jedná nedostavil bez omluvy, ač má soud předvolání k jednání vykázáno dne 17.2.2023. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný podepsal dne 4. 6. 2018 s žalobkyní smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úroky ve výši 13,1 % ročně a sjednanými poplatky v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 704,44 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 13,9 % ročně. V článku 43 Všeobecných produktových podmínek bylo sjednáno, že z částek, s jejichž splacením je žalovaný v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úrok z prodlení a/nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo žalobkyně připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak /viz smlouvu o úvěru na č. l. 12 - 14 spisu, všeobecné produktové podmínky v databázi soudu [příjmení], sazebník na č. l. 15 – 16 spisu, vysvětlení některých pojmů v databázi soudu [příjmení], základní produktové podmínky v databázi soudu [příjmení], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 10 – 11 spisu/. Před poskytnutím úvěru stran svých poměrů žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, pracuje jako dělník nebo řemeslník, celkový čistý příjem domácnosti činí 100 000 Kč, nemá žádné měsíční náklady a na další splátky dříve poskytnutých úvěru splácí 7 000 Kč měsíčně /detail žádosti na č.l. 17 Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný má čistý průměrný měsíční příjem ve výši 19 987 Kč, na nákladech bydlení se podílí v rozsahu 25 % a má tři další závazky, na které měsíčně hradí splátky ve výši 8 645 Kč / výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 18 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 21 spisu/. Žalovaný měl v období od ledna do června 2018 na svém bankovním účtu vedeném žalobkyní v každém měsíci počáteční zůstatek v záporné hodnotě, a to v rozmezí od – 2 000 Kč až – 20 000 Kč, přičemž s výjimkou měsíce června 2018 (kdy žalovaný čerpal úvěr ve výši 35 000 Kč, jež je předmětem tohoto řízení) byl také konečný zůstatek na bankovním účtu vždy záporný /výpis z běžného účtu na č. l. 39 - 44 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 35 000 Kč dne 4.6.2018, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 18. 11. 2021 splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 19 spisu, podací arch na č. l. 20 spisu, platební historie na č. l. 45 - 47 spisu, tabulka předpisů úroků z prodlení na č. l. 26 spisu, výpis z úvěrového účtu v databázi soudu CEPR/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy ho žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2022 odeslanou téhož dne /viz upomínka na č. l. 48 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 22 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 25 060,93 Kč /platební historie na č.l. 45 – 47 spisu, tvrzení žalobkyně/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 4.6.2018 s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které čerpal finanční prostředky ve výši 35 000 Kč převodem na svůj bankovní účet. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet s úroky ve výši 13,1 % ročně a sjednanými poplatky v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 704,44 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, pracuje jako dělník nebo řemeslník, celkový čistý příjem domácnosti činí 100 000 Kč, nemá žádné měsíční náklady a na další splátky dříve poskytnutých úvěru splácí 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný má čistý průměrný měsíční příjem ve výši 19 987 Kč, na nákladech bydlení se podílí v rozsahu 25 % a má tři další závazky, na které měsíčně hradí splátky ve výši 8 645 Kč. Žalovaný měl v období od ledna do června 2018 na svém bankovním účtu vedeném žalobkyní v každém měsíci počáteční zůstatek v záporné hodnotě, a to v rozmezí od – 2 000 Kč až – 20 000 Kč, přičemž s výjimkou měsíce června 2018, kdy žalovaný čerpal úvěr ve výši 35 000 Kč, jež je předmětem tohoto řízení, byl také konečný zůstatek na jeho bankovním účtu vždy záporný. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 35 000 Kč dne 4.6.2018, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 18. 11. 2021 splatným. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy ho žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2022 odeslanou téhož dne. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 25 060,93 Kč. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva