5 C 48/2022-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22.9.2022 uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 26 490 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 1. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, za jehož poskytnutí se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 16 360 Kč. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 606 Kč a to tak, že první splátka měla uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze 9 870 Kč a ničeho dalšího neuhradila ani přes upakované upomínky žalobkyně. V případě prodlení s plněním se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná však splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku ve výši 9 870 Kč vydělila týdenní splátkou 606 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni 25. 6. 2021, žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, kdy je počátek stanoven k datu 26. 6. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně se podáním ze dne 20.2.2023 omluvila z účasti na jednání konaném dne 21.3.2023, žalovaná se k tomuto jedná nedostavila bez omluvy, ač má soud předvolání k jednání vykázáno dne 3.3.2023. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná s žalobkyní uzavřely dne 1. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti a zavázala se ji vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 3 960 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 606 Kč s tím, že první splátku uhradí 8. 5. 2020, úhrada každé další splátky bude sedm dní po datu splatnosti předchozí splátky. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 70,89 % ročně a výše RPSN činila 212,77 %. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o úvěru, dle kterých pokud klient nesplní povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, má žalobkyně právo požadovat hrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 9 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10 spisu/. Žalovaná před podpisem smlouvy vyplnila evidenční kartu klienta, ve které uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, má učňovské vzdělání, je vdova a vyživuje jednu osobu. Žalovaná dále uvedla, že pobírá vdovský důchod ve výši 16 377 Kč, její životní výdaje na bydlení představují částku 6 669 Kč a částka 6 050 Kč představuje další výdaje na živobytí. Celkové příjmy žalované měly dosahovat výše 16 377 Kč, celkové výdaje výše 12 711 Kč. Žalované tak měla zbývat rezerva ve výši 3 666 Kč měsíčně /viz evidenční karta klienta na č. l. 11 spisu/. Žalovaná dle žalobkyní předložené platební historie splácela nepravidelně, uhradila celkem částku 9 870 Kč /viz platební historie na č. l. 7 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 26 490 Kč do 7 dnů od doručení této upomínky, upomínka byla odeslána dne 12. 4. 2022 /viz předžalobní výzva na č. l. 6 spisu, včetně podacího archu na č. l. 8 spisu/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 1.5.2020 smlouvu o zápůjčce, jež je spotřebitelským úvěrem, na základě které žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 3 960 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 606 Kč počínaje 8.5.2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 70,89 % ročně a RPSN činilo 212,77 %. Žalovaná uhradila žalobkyni na tuto zápůjčku částku 9 870 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti před poskytnutím zápůjčky ze dne 1.5.2020 zjistila, že žalovaná bydlela v nájemním bydlení, na které hradila částku 6 669 Kč, pobírala vdovský důchod ve výši 16 377 Kč a její další výdaje na živobytí činily 6 050 Kč. Celkové příjmy žalované měly dosahovat výše 16 377 Kč, celkové výdaje výše 12 711 Kč. Žalované tak měla zbývat rezerva ve výši 3 666 Kč měsíčně. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2390 o. z. se přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. 19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne 1.5.2020 částku 20 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o záp