12 C 126/2024-71 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a celková splatnost závazku připadla na den , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila s účinností ke dni , datum, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, tato společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným s účinností ke dni , datum, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaná částka představuje nedoplatek jistiny půjčky. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila zákonný úrok z prodlení v běžící zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok v kapitalizované výši , částka, , který představuje nedoplatek souhrnného poplatku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalobkyně je společností se sídlem mimo Českou republiku, soud předně uvádí, že je dána pravomoc soudu věc projednat dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bodu 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem České republiky s trvalým pobytem v obvodu Okresního soudu v , adresa, , dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne , datum, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku , částka, , kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 53 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Podle čl. 1 smluvních podmínek činí RPSN 206,8 %/viz smlouva o půjčce na č. l. 51 spisu, smluvní podmínky na č. l. 52 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postupné postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek v elektronické evidenci CEPR a ISAS, seznam postoupených pohledávek na č. l. 48 spisu, oznámení o postoupení ze dne , datum, na č. l. 49 spisu, oznámení o postoupení ze dne , datum, na č. l. 53 spisu, podací arch na č. l. 54, 58 spisu, potvrzení o úhradě na č. l. 60 spisu/. Žalovaný byl dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, předžalobně upomenut k úhradě dlužné částky /předžalobní upomínka na č. l. 61 spisu a podací lístek na č. l. 59 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Na základě listin založených do spisu žalobkyní soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o půjčce, podle níž žalovaný převzal částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni na půjčku uhradil více, než připustila žalobkyně.7. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „OZ“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).8. Podle ustanovení § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 OZ je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do , datum, , a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.).9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 OZ (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, , a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka,