16 C 246/2022-148 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 91, jehož součástí je budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Svůj nárok odůvodnila tím, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne [datum] formou notářského zápisu žalobkyně jako výlučný vlastník nemovitostí darovala žalovanému do jeho výlučného vlastnictví předmětné nemovitosti. Uvedenou smlouvou došlo zároveň ke zřízení věcného břemene doživotního, bezplatného, výlučného užívání druhého nadzemního podlaží domu [adresa] s právem spoluužívání veškerého příslušenství, st.p. [číslo] s volným přístupem po celé nemovitosti pro žalobkyni. Darované nemovitosti již byly zatíženy věcným břemenem doživotního, bezplatného, výlučného užívání prvního nadzemního podlaží v domě [adresa], st.p. [číslo] parcely parc. [číslo] zřízeným smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] pro [celé jméno svědka], dlouholetého partnera žalobkyně. 2. Po darování předmětných nemovitostí žalovaný žalobkyni a jejímu partnerovi [celé jméno svědka] užívání nemovitostí řádně umožňoval v souladu s věcným břemenem. V roce 2016 žalovaný přišel s tím, že se bude rozvádět a zda u žalobkyně může bydlet, k tomu žalobkyně svolila, žalovaný se do nemovitosti nakonec nastěhoval i s rodinou a dcerou své manželky [jméno] [příjmení]. Z počátku bylo soužití v pořádku, následně se začal žalovaný chovat k žalobkyni jako své matce velice nevhodně. Příkladem jeho chování jsou například vulgární nadávky žalovaného žalobkyni, že je stará píča a že myslí kundou v situaci, kdy ostříhal túje do psích výkalů a žalobkyni se to nelíbilo, odmítl ji odvézt na hrob jejího syna a poslal ji do prdele, v covidové době nikdy žalobkyni ani nenakoupil, říká jí, že ji psychicky zničí, vypínal žalobkyni elektřinu, když např. peče buchty, zatarasil jí přístup k vrátkům, zlomil psovi žalobkyně nohu, pustil svého psa na kachny, které žalobkyně chová, přerazil nohu kohoutovi žalobkyně apod. 3. Žalovaný zřejmě smlouvou o rozšíření zákonného režimu společného jmění manželů rozšířil své společné jmění s paní [celé jméno svědkyně] o spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech. V současné době je žalovaný s [celé jméno svědkyně] rozvedený, v nemovitostech nežije, pouze tam dochází, v nemovitostech bydlí jeho bývalá manželka s jejich společnými dětmi, svojí dcerou [jméno] [příjmení] a jejím synem [jméno]. Také bývalá manželka žalovaného žalobkyni vulgárně nadává. Žalovaný ani tyto osoby dlouhodobě neumožňují žalobkyni a jejímu partnerovi [celé jméno svědka] užívat nemovitosti v rozsahu zřízených věcných břemen. Poté, kdy byli vyzváni k umožnění užívání nemovitosti dopisem ze dne [datum], přišel žalovaný k žalobkyni do přístavby domu, kterou užívá, a za přítomnosti pana [celé jméno svědka] a pana [celé jméno svědka] na ni křičel, že se na to může vysrat a že to prodá za 8 milionů a že na ni sere. 4. Žalobkyně spatřuje v chování žalovaného hrubé porušení dobrých mravů, proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k vrácení daru a vylíčila důvody, pro které tak činí. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Žalovaný již celý dar – nemovitosti nevlastní, žalobkyně se proto domáhá vrácení spoluvlastnického podílu o velikosti ½ (v SJM), a dále bude požadovat uhradit jednu polovinu obvyklé ceny darovaných nemovitostí. 5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhla změnu žaloby o připuštění eventuálního petitu v tom směru, že pokud by nebylo možné vyhovět žalobě na určení vlastnictví ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti ½ nemovitostí, pak navrhuje, aby byl žalovaný povinen nahradit jí adekvátní peněžitou náhradu ve výši 8 000 000 Kč s příslušenstvím. Soud změnu žaloby při jednání konaném dne [datum] připustil. 6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Nesporoval, že došlo k uzavření darovací smlouvy se zřízením věcného břemene pro žalobkyni, přičemž ve prospěch [celé jméno svědka] již bylo věcné břemeno zřízeno v minulosti. K darování žalovanému došlo z důvodu, že v té době měla žalobkyně spory jak se svou dcerou [celé jméno svědkyně], tak i se synem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně je osobou povahově nevyrovnanou a konfliktní, prakticky nebylo období, kdy by někoho z potomků neupřednostňovala a s jinými vyhledávala spory či je ignorovala. Žalobkyně s druhem [celé jméno svědka] realizovali cca v letech 2005 až 2007 rozsáhlou jednopodlažní přístavbu k domu [adresa], kdy nejpozději od roku 2008 v ní fakticky nepřetržitě bydlí dodnes. Přístavba domu byla dodatečně povolena a zkolaudována mezi roky 2009 a 2010. Jedná se fakticky o jednopodlažní bungalov, přilepený k domu [adresa], který má společné napojení na vodu a elektřinu. Veškeré platby energií a vody byly do konce roku 2019 hrazeny žalovaným a jeho manželkou. Po odstěhování žalovaného se žalobkyně začala podílet na těchto platbách částkou 1 000 Kč měsíčně, od roku 2022 pak částkou 2 000 Kč měsíčně, přičemž se nejednalo o adekvátní částky, když jen zálohy na elektřinu činily 9 000 Kč měsíčně, od října 2020 částku 11 810 Kč. Vzhledem k tomu, že byly na elektřinu napojeny dvě domácnosti, docházelo často k výpadkům, pravděpodobně v důsledku přetížení. Žalobkyně ani její druh nikdy neužívali prostory domu [adresa] po uzavření smluv o věcném břemeni, tato byla zřízena jen formálně. Oba permanentně bydleli od roku 2008 dosud v přístavbě domu. Prostory domu [adresa] přenechávala žalobkyně k užívání třetím osobám až do roku 2014, kdy se do nich nastěhoval žalobce s rodinou. Vzdali se obecního bytu a provedli rekonstrukci v domě [adresa] (koupelna, obklady, podlahy, dveře). 7. Z důvodu naléhání žalobkyně, když k tomu neměl žádný jiný důvod, převedl žalovaný podíl o velikosti ½ na nevlastní sestru [celé jméno svědkyně]. Ta převedla darovanou polovinu nemovitostí na svého manžela [jméno] [celé jméno svědka], a ten následně v roce 2022 na svého syna (vnuka žalobkyně) [celé jméno svědka], který je aktuálně druhým spoluvlastníkem nemovitosti. 8. Smlouvou o rozšíření společného jmění manželů ze dne [datum] vložil žalovaný svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech do společného jmění se svojí bývalou manželkou [celé jméno svědkyně], v době, kdy jejich manželství bylo opět stabilní. Následně došlo k rozpadu manželství, žalovaný se z domu v prosinci roku 2019 odstěhoval, manželství bylo rozvedeno dne [datum], od té doby bydlí v domě bývalá manželka žalovaného, jejich nezletilá dcera [jméno], dcera bývalé manželky [celé jméno svědkyně] a její nezletilý syn [jméno] [příjmení]. Žalovaný se do domu vrací pouze sporadicky, a to kvůli sporům v rodině, kdy útoky ze strany žalobkyně směřují i vůči jeho bývalé manželce a její dceři [jméno]. Bývalou manželku žalobkyně častuje vulgárními výrazy, [celé jméno svědkyně] i fyzicky napadla. Běžné je strhávání jmenovek z poštovní schránky. V útocích na ně podporují žalobkyni i vnuk [celé jméno svědka] se svým bratrem [jméno], kdy přišli v podnapilém stavu ke vchodovým dveřím domu [adresa], silně bouchali a kopali do dveří a křičeli vulgární nadávky. Velký pes žalobkyně v roce 2021 napadl nezletilého [jméno] [příjmení], který musel být po tomto úroku odvezen sanitkou do nemocnice. 9. Počátkem roku 2022 navštívil žalovaný žalobkyni se svou novou přítelkyní a jejich dítětem, setkání proběhlo v klidu a vypadalo to, že se vztahy urovnají. Nedlouho poté zaslal právní zástupce žalobkyně dne [datum] bývalé manželce žalovaného dopis, že se má z domu [adresa] vystěhovat. Žalovaný navštívil žalobkyni a snažil se jí vysvětlit, že tam bydlí od roku 2014 i s jejím souhlasem a že nemohou jít na ulici, přičemž žalobkyně bydlí s panem [celé jméno svědka] od roku 2008 v přístavbě a původní dům [adresa] vůbec neužívá. Setkání byl přítomen pan [celé jméno svědka] pan [celé jméno svědka]. Žalobkyně mu sdělila, že jí to nezajímá, ať hned vypadnou, situace skutečně eskalovala v rozepři, kdy se žalovaný ocitnul pod tlakem všech tří zúčastněných osob. 10. Není pravda, že by žalovaný zlomil nohu psu či kohoutovi. Žalobkyně měla velké plemeno psa, kavkazského ovčáka, který volně pobíhal po zahradě, byl divoký a těžko zvladatelný. Žalovaný proto vybudoval plůtek ve výšce 1 metru, který je vede od vchodu domu [adresa] a je opatřený dřevěnými neuzamčenými vrátky, mají pouze zástrčku a lze je snadno otevřít. Žalobkyně má klíče i od dalších vrátek hlavního plotu, vedoucích ven na ulici, nemusí chodit přes posuvná vrata. 11. Pokud se týká pomoci žalobkyni, žalovaný ji vozil na hřbitov i na nákupy, pokud o to požádala. V drtivé většině však žalobkyně toto činila se svým druhem panem [celé jméno svědka], který měl motorové vozidlo. V době covidu žalobkyně neměla zájem o kontakt se žalovaným, a to od jeho odstěhování v prosinci 2019, o nic jej nežádala. 12. Žaloba je tedy podána zcela nedůvodně a žalovaný navrhuje její zamítnutí. 13. Soud ve věci provedl dokazování výslechem svědků a listinnými důkazy, ze kter