17 C 149/2024-86 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podala dne , datum, žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 25 860 Kč s příslušenstvím. Odůvodnila jej tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši celkem 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Při podpisu smlouvy zvolil také doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právní předchůdkyní žalobkyně poplatek ve výši 360 Kč. Vše se pak zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 456 Kč. Sjednané splátky nicméně nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 1 500 Kč. Poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit nejpozději dne , datum, . Od následujícího dne tedy mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 31 460 Kč, přičemž její součástí bylo i navýšení, které žalobkyně nepožaduje. Dlužnou částku žalobkyni žalovaný navzdory předžalobní výzvě neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 25 860 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 10 860 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 565,15 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 837,50 Kč, úrok ve výši 20,94 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 15 000 Kč od , datum, do zaplacení.2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného. Ten byl dotazován na své rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými tamtéž. Žalovaný konkrétně uvedl, že má pravidelný měsíční příjem 27 937 Kč čistého, který byl ověřen na základě daňového přiznání. Měsíční výdaje pak uvedl ve výši 6 200 Kč na bydlení (ověřeno nájemní smlouvou), osobní výdaje (jídlo, ošacení, doprava, léky, telefon) ve výši 4 000 Kč, splátky jiných úvěrů ve výši 2 000 Kč a další výdaje (sociální a zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních atd.) ve výši 5 500 Kč, vše ověřeno sdělením žalovaného. Celkové měsíční výdaje žalovaného tedy činily 17 700 kč a použitelný příjem činil 10 237 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Na základě těchto informací dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru o úvěruschopnosti žalovaného.3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši celkem 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 360 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po 456 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí jistiny ve výši 15 000 Kč v hotovosti. RPSN činila 215,01 % /viz smlouva o úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 47-48 spisu/. Při žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, bydlí sám v nájmu a nemá nezaopatřené děti či další nezaopatřené osoby, je osobou samostatně výdělečně činnou, s čistým měsíčním příjmem 27 937 Kč. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 17 700 Kč, z čehož 6 200 Kč představovaly výdaje na bydlení, 4 000 Kč osobní výdaje, 2 000 Kč splátky jiného úvěru a 5 500 ostatní osobní výdaje. Tyto skutečnosti měly být dle formuláře ověřeny výpisem z živnostenského rejstříku, daňovým přiznáním a nájemní smlouvou. Dle daňového přiznání žalovaného pro rok , Anonymizováno, činil základ daně 262 936 Kč a daň po uplatnění slev 11 600 Kč/viz karta zákazníka na č. l. 40-41 spisu, daňové přiznání na č. l. 64-65 spisu/. Za nájem žalovaný hradil měsíčně 6 200 Kč /viz nájemní smlouva a přehled plateb na č. l. 66 p. v.-70 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované uvedená v příloze č. , hodnota, seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 42-46, seznam pohledávek na č. l. 49-50, výpis z OR na č. l. 39, potvrzení o úhradě na č. l. 57/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz oznámení o postoupení na č. l. 51, podací lístek na č. l. 53/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz výzva k plnění na č. l. 55-56, podací lístek na č. l. 54/. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 1 500 Kč /viz žalobní tvrzení/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 15 000 Kč dle účastníky podepsané smlouvy o úvěru a žalovaný se zavázal vedle jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně též úrok za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši celkem 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po 456 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V daném případě nebylo tvrzeno, že by žalovaný cokoli nad rámec částky 1 500 Kč uhradil.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila pouze formulář nazvaný karta zákazníka, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje ve vztahu k příjmům a výdajům žalovaného, daňové přiznání, nájemní smlouvu a přehled plateb žalovaného, který však obsahoval pouze jednotlivé platby nájemného. Předloženými dokumenty tedy daňovým přiznáním, byl doložen příjem žalovaného, který ovšem neodpovídá částce 27 937, Kč uvedené v kartě zákazníka, neboť dle daňového přiznání lze po odečtení daně kalkulovat s příjmem ve výši zhruba toliko 21 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně pak zcela nedostatečně zkoumala výdaje žalovaného. Omezila se toliko na zjištění výše nájemného, které bylo jako jediné doloženo nájemní smlouvou a přehledem plateb. V otázce dalších výdajů vycházela pouze ze sdělení žalovaného. Vzhledem k tomu, že měla k dispozici přehled plateb týkajících se nájmu, nebránilo jí nic v tom, aby za účelem ověření výdajů vyžádala od žalovaného např. výpis z jeho účtu, ze kterého by ostatně bylo nejlépe patrné, jaké jsou běžné náklady žalovaného na živobytí. Ostatně samotný formulář zákaznické karty použitý právní předchůdkyní žalobkyně tuto možnost sám předvídá. Z hlediska výdajů tak byla úvěruschopnost žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně posouzena zcela nedostatečně, když se s výjimkou nájemného omezila jen a pouze na tvrzení žalovaného. Za popsané situace soud uzavírá, že při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí nepostupovala. Její postup je odborné péči velmi vzdálen, když se bez bližších ověřených znalostí majetkových poměrů žalovaného, a především s prakticky neověřenou znalostí jeho výdajů, rozhodla finanční prostředky žalovanému poskytnout. Není vůbec zřejmé, na základě jakých zjištění mohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně dospět k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splatit, když hlavní část výdajů nebyla žalovaným nijak doložena, a to ani např. výpisem z účtu.7. Soud při jednání žalobkyni dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve smyslu výše uvedených závěrů poučil. Žalobkyně však žádné další d