17 C 40/2024-76 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , tel. číslo, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy se nespokojila s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce uvedenými v žádosti o úvěr ze dne , datum, , ale aktivně informace o finančních poměrech žalovaného získávala. Údaje ověřila nahlédnutím do databáze BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříků, do databáze Ministerstva vnitra a jiných. Zohlednila státem publikované údaje o výši životního a existenčního minima a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze ČSÚ. Žádost žalovaného hodnotila žalobkyně individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. Příjem žalovaného zjistila ve výši , částka, , závazky vůči žalobkyni ve výši , částka, a externí závazky ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka ve výši , částka, sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, (rozdíl mezi čerpanou jistinou a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu), obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši , částka, , úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, a poplatků v celkové výši ve výši , částka, . Příslušenství tvoří úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 9,70 % ročně v 96 měsíčních splátkách po , částka, (měsíční splátka , částka, a pojištění , částka, ) počínaje dnem , datum, . RPSN bylo sjednáno ve výši 10,14 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 14 – 17 spisu, všeobecné produktové podmínky, sazebník a vysvětlení pojmů a formulář pro standardní informace v systému CEPR, tabulka předpisů úroků z prodlení na č. l. 20 spisu, informace o pojištění vkladů na č. l. 27 p. v. – 29 spisu, dispozice ke smlouvě na č. l. 72 spisu/. V rámci posouzení úvěruschopnosti vyplnil žalovaný žádost o úvěr, v níž uvedl, že je svobodný, s odborným/učňovským vzděláním, že bydlí v pronajatém domě/bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán jako , Anonymizováno, na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, Žalobkyně vycházela z čistého průměrného měsíčního příjmu žalovaného ve výši , částka, (za 3 měsíce předcházející žádosti), který ověřila z běžného účtu vedeného u žalobkyně. Na straně výdajů žalobkyně zohlednila existující interní splátky ve výši , částka, , výši externích splátek , částka, , podíl na nákladech na bydlení 42,67 % vycházeje z výše normativních nákladů na bydlení a částku životního minima /viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 53 – 54 spisu, údaje k žadateli na č. l. 13 spisu/. Z bankovního výpisu žalovaného založeného žalobkyní za období , Anonymizováno, bylo zjištěno, že od společnosti , právnická osoba, byla dne , datum, na běžný účet žalovaného připsána částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, . Žalovaný dle výpisu z běžného účtu dne , datum, čerpal úvěr ve výši , částka, , dne , datum, byla na jeho účet připsána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, s označením „inter. prevod kredit“. Dne , datum, pak navíc čerpal úvěr ve výši , částka, . Za období , Anonymizováno, odchozí platby a výběry ve všech měsících přesahovaly výši , částka, , v měsíci , Anonymizováno, výši , částka, /viz výpis z běžného účtu na č. l. 21 – 27, 29 p. v. – 38 spisu/. Dne , datum, čerpal žalovaný částku ve výši , částka, . Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši , částka, /viz platební historie na č. l. 18 spisu, amortizace na č. l. 19 spisu, umořovací tabulka na č. l. 19 p. v. spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 21 – 27, 29 p. v. – 38 spisu, výpis z úvěrového účtu na č. l. 41 – 52 spisu/. Žalobkyně proto prohlásila úvěr ke dni , datum, za splatný, což žalovanému sdělila dopisem ze dne , datum, s tím, že ho vyzvala k úhradě dluhu do , datum, /viz oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 39 spisu, poštovní podací arch na č. l. 40 spisu/. Žalovaný úvěr nesplatil ani přesto, že k tomu byl ze strany žalobkyně vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, /viz předžalobní upomínka na č. l. 55 spisu, podací lístek na č. l. 56 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku , částka, , jež žalovaný začal čerpat dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s pojištěním splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil žalobkyni na předmětnou smlouvu částku , částka, .6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného, nicméně výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Nelze však opominout, že ačkoliv žalobkyně příjmy žalovaného ověřovala z výpisu z účtu, tak tyto nevyhodnotila v souladu se zjištěným stavem, kdy podle výpisu z účtu průměrné příjmy za období , Anonymizováno, byly ve výši , částka, a průměr za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy byl ve výši , částka, , což je v rozporu s tvrzením žalobkyně, že příjmy ověřila ve výši , částka, . Z hlediska posouzení výdajů žalovaného, tyto žalobkyně pouze odhadla na základě statistického modelu, kdy zohlednila interní a externí splátky žalovaného ve výši , částka, a jeho podíl na nákladech na bydlení ve výši 42,67 %, výslednou zjištěnou výši výdajů žalovaného však ani neuvedla. U výše nákladů na bydlení vycházela z výše 42,67 %, ačkoliv z listin založených žalobkyní nebylo prokázáno, že by se na nájmu žalovaného podílela jiná osoba. Takovýto způsob stanovení výdajů ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru není možný. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Nelze přehlédnout, že žalobkyně vedla běžný účet žalovaného, nebyl tak pro ni problém běžné měsíční výdaje žalovaného na bydlení a živobytí zjistit. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by dospět k závěru, že je žalovaný schopen předmětný úvěr splácet, když ve sledovaných měsících zpravidla spotřeboval buď stejně prostředků, kolik daný měsíc obdržel, nebo dokonce více. Tomu odpovídal také poměr ročního kreditního a debetního obratu na jeho bankovním účtu. Zároveň je třeba poukázat na to, že během