5 C 215/2024-41 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 3. 2024, doplněnou podáním ze dne 17. 7. 2024, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 764 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 724,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 860 Kč odpovídající nákladům na vymáhání, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky ve výši 1 764 Kč odpovídající smluvní pokutě. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela pomocí prostředků na dálku se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 9. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostním převodem úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku splatit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti do 8. 6. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách , webová stránka, , provedla verifikační platbu, jež slouží k prokázání totožnosti žalované a při dokončení žádosti obdržela předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr), resp. prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 12 000 Kč, kterou čerpala. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně dne 6. 11. 2023 postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a následně na základě dílčí smlouvy o postupování pohledávek, toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2024, ničeho však neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne 17. 7. 2024 svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 2 860 Kč odpovídajícího nákladům na vymáhání a smluvní pokuty ve výši 1 764 Kč. Soud zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Žalovaná dne 26. 1. 2022 poukázala ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši 1 Kč ve prospěch bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, /viz výpis z účtu na č. l. 11 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne 9. 5. 2023 částku ve výši 12 000 Kč /viz výpisy z běžného účtu na č. l. 20 spisu, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 33 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2023, přičemž žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 10. 11. 2023 /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, společné prohlášení smluvních stran na č. l. 18-19 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 14 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 15 a 17 spisu, poštovní podací arch na č. l. 16 spisu, výpis žalobkyně z OR na č. l. 10 spisu/. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2024 /viz výzva před podáním žaloby na č. l. 21 spisu, poštovní podací arch na č. l. 22 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná 9. 5. 2023 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o úvěru č. , číslo, , kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez elektronického podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tato smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny /viz listiny – smlouva o úvěru na č. l. 12-13 spisu, obchodní podmínky v systému CEPR/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalovaná provedla verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně, kdy tak navíc učinila již dne 26. 1. 2022, tedy skoro 1,5 roku před tvrzeným sjednáním předmětného úvěru, a že právní předchůdkyně žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve znění listin na č. l. 12 - 13 spisu, nemohl by jí soud posoudit jako platně uzavřenou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění ani netvrdila a na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované /viz doplnění žaloby na č. l. 35 - 36 spisu/.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy v platném a účinném znění ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stej