5 C 251/2024-55 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 18. 3. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 5. 9. 2024, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 79 923,11 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 14. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 24,90 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 364 Kč. RPSN činilo 29,37 %. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru nejpozději do 25. 3. 2028. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto dne 6. 12. 2023 zaslala žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu, a to nejpozději do 24. 1. 2024. Žalovanou částku 79 923,11 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 77 847,11 Kč, úvěrové poplatky ve výši 2 076 Kč (3x upomínka ve výši 500 Kč a 6 neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění ve výši 96 Kč) a příslušenství, které je tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 372,48 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 468,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 77 847,11 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 77 847,11 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení. Žalovanému byla dne 20. 2. 2024 zaslána předžalobní výzva se stanovenou lhůtou k plnění do 27. 2. 2022, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně v souladu se zákonem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných z bankovních a nebankovních registrů a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu a úvěru (SOLUS). Dále žalobkyně prověřila žalovaného v evidenci neplatných dokladů, evidenci adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně (skóringový model). Žalobkyně z úvěrových registrů zjistila, že žalovaný nemá dluh u jiné společnosti, dále pak zjistila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční ani exekuční řízení. Žalovaný v čestném prohlášení o příjmu uvedl, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši 40 000 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen z periodických výpisů z běžného účtu žalovaného za poslední 3 měsíce. Žalobkyně provedla také vyhodnocení výdajů žalovaného, přitom posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje na bydlení pak žalobkyně porovnala s údaji z ČTÚ, přičemž vycházela z výdajů v celkové výši 22 120 Kč (ostatní výdaje a náklady na pojištění 1 500 Kč, výdaje na bydlení 16 000 Kč, životní minimum 4 620 Kč, výdaje na závazky 0 Kč). Žalovaný uvedl, že je rozvedený a bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností, bydlí v nájmu. Žalobkyně si také vyžádala prohlášení o zdravotním stavu žalovaného, v němž žalovaný čestně prohlásil, že mu v současné době není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalovaný byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný a jeho žádost byla schválena.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání soudu konaném dne 13. 9. 2024 nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Turecka. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat, otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Podle čl. 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny čl. 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V dané věci žalobkyně, jakožto provozovatelka podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, uplatňuje právo na úhradu dluhu ze smlouvy, jež spadá do její podnikatelské činnosti proti žalovanému, jenž je spotřebitelem. Žalovaný má na území České republiky bydliště, a to na adrese, kterou má zapsánu jako adresu pobytu v informačním systému základních registrů. Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci dle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. tak je dána.5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Žalovaný a žalobkyně, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřeli dne 14. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 80 000 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit převodem z bankovního účtu č. , č. účtu, spolu s úrokem ve výši 24,90 % ročně, nejpozději do 25. 3. 2028. Úvěr se zavázal splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 2 364 Kč vždy k 25. dni měsíce počínaje dnem 25. 5. 2023. RPSN činila 29,37 %, kdy do ní byl zahrnut jednorázový poplatek ve výši 490 Kč za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr a měsíční poplatek ve výši 39 Kč za vedení běžného účtu. Strany si sjednaly, že splátku úroků uhradí žalovaný za období od zahájení čerpání do nejbližšího dne splatnosti úroků ve výši 608,67 Kč. Strany si také sjednaly pojištění schopnosti splácet s měsíční paušální splátkou ve výši 96 Kč (0,12 % měsíčně z poskytovaného úvěru), a dále poplatek ve výši 500 Kč za zaslání 1. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně /viz smlouva o úvěru na č. l. 14-18 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 10-12 spisu, oznámení o úrokových sazbách na č. l. 13 spisu, standardní informace na č. l. 19-21 spisu, sazebník a všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. V rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že má příjmy ze závislé činnosti, kdy jeho měsíční příjem činí 40 000 Kč, mezi výdaji uvedl výdaje spojené s bydlením ve výši 7 800 Kč, pojištění ve výši 1 000 Kč, spoření ve výši 1 000 Kč a ostatní výdaje včetně výživného ve výši 500 Kč. Žalobkyně pak spočítala měsíční výdaje domácnosti žalovaného na částku 13 920 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání bez maturity, nemá úvěr u jiné společnosti a nemá vyživovací povinnost k jiné osobě. Žalovaný dále podepsal prohlášení o zdravotním stavu, v němž prohlásil, že mu v současné době není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Dle otisku z běžného účtu žalovaného, žalovaný dne 23. 1. 2023 odeslal částku ve výši 14 008 Kč a dne 14. 4. 2023 odeslal částku ve výši 16 136 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, “. Dne 16. 1. 2023 pak byla na bankovní účet žalovaného připsána částka ve výši 32 068 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, “/viz smlouva o úvěru na č. l. 14-18 spisu, části výpisů z bankovního účtu žalovaného na č. l. 44-45 spisu, návrh na poskytnutí úvěru na č. l. 48-49 spisu, prohlášení o zdravotním stavu na č. l. 50 spisu/. Žalovaný dne 14. 4. 2023 poskytnutý úvěr ve výši 80 000 Kč čerpal, s hrazením jednotlivých splátek se však dostával do prodlení. Z toho důvodu vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 6. 12. 2023 k okamžitému splacení dluhu, kdy jej zároveň upozornila, že nebude-li částka uhrazena nejpozději do 24. 1 2024, nastane tímto dnem splatnost celé pohledávky. Žalovaný na předmětný dluh uhradil celke