5 C 330/2024-48 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 28. 6. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 20. 10. 2024, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 724 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 26. 7. 2011 smlouvu o půjčce č. , číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s částkou 8 360 Kč, jež představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč, částkou za zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 9. 2012. Finanční prostředky byly žalované poskytnuty, žalovaná se však dostávala opakovaně do prodlení s hrazením jednotlivých splátek, když poslední splátka byla uhrazena dne 16. 4. 2012. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 4 636 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni ke dni 27. 9. 2023 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zákonem zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 26. 7. 2011. Ze zákaznické karty vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o půjčce majetkovou situaci žalované z výměru sociální podpory, z výměru příspěvku na bydlení a z nájemní/podnájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že její měsíční příjem ze státní podpory činí 11 300 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Žalovaná byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná a její žádost byla schválena.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu konaném dne 1. 11. 2024 nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 26. 7. 2011 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě půjčky č. , číslo, , dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč v hotovosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky v částce 8 360 Kč splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 21 % ročně a RPSN ve výši 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že finanční prostředky ze spotřebitelského úvěru v hotovosti převzala /viz smlouva na č. l. 16 spisu, smluvní podmínky na č. l. 17 spisu/. Žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že je na mateřské dovolené, kdy její celkový měsíční příjem činí 11 300 Kč (mzda 3 600 Kč, státní podpora 1 600 Kč, jiné příjmy 6 500 Kč) a odhadované měsíční výdaje činí částku 6 200 Kč (telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč, nájem 0 Kč). Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má dvě nezletilé děti (3 a 5 let) a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Příjem žalované měl být ověřen na základě výměru podpory a výměru příspěvku na bydlení, výdaje měly být ověřeny na základě nájemní smlouvy /viz zákaznická karta na č. l. 39 spisu/. Žalovaná v souvislosti s takto poskytnutou půjčkou uhradila celkem 4 636 Kč /žalobní tvrzení/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 21. 9. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy dle seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 23-25 spisu/. Žalované bylo dne 27. 10. 2023 zasláno oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 9. 2023 včetně informací o zpracování osobních údajů /viz oznámení o postoupení pohledávky včetně informace o zpracování osobních údajů na č. l. 18 spisu, podací lístek na č. l. 19 spisu, výpis z OR žalobkyně na č. l. 15 spisu/. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 3. 6. 2024 k zaplacení dluhu s tím, že dlužná částka má být uhrazena nejpozději do 18. 6. 2024; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4. 6. 2024 /viz výzva k plnění na č. l. 20-21 spisu, podací lístek na č. l. 22 spisu/.5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , neboť takový důkaz nebyl označen k žádným relevantním skutkovým tvrzením učiněným žalobkyní. Žalobkyně jej označila na podporu svého právního stanoviska. Je však nepřípustné provádět důkazy, kterými má být prokázán právní závěr, který může v řízení učinit pouze soud.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 26. 7. 2011 smlouvu o půjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované téhož dne v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatky v částce 8 360 Kč splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč. V rámci posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila od žalované, že je na mateřské dovolené, kdy její celkový měsíční příjem činí 11 300 Kč (mzda 3 600 Kč, státní podpora 1 600 Kč, jiné příjmy 6 500 Kč) a odhadované měsíční výdaje činí částku 6 200 Kč (telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč, nájem 0 Kč). Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má dvě nezletilé děti (3 a 5 let) a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 4 636 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy dle seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k zaplacení dluhu s tím, že dlužná částka má být uhrazena nejpozději do 18. 6. 2024.7. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 10. 2011 (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb., dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.11. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.12. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru zapracovává tent