5 C 269/2025-82 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 8. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 27. 9. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 87 498 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 19. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 20. 2. 2024. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 72,85 % ročně ve 48měsíčních splátkách ve výši 4 412 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2024, vše podle splátkového kalendáře, který byl přílohou smlouvy o úvěru. Součástí splátek byla i částka ve výši 541 Kč, již se žalovaná podle přílohy č. 1 smlouvy o úvěru zavázala hradit na pojištění schopnosti žalované splácet úvěr. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala uvedením jména, příjmení a telefonního čísla, na které jí žalobkyně zaslala SMS, následně byl vygenerován jedinečný kód a byl proveden převod 1 Kč na účet žalované. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, tak i z jiných zdrojů, včetně lustrace žalované v databázi NRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku. Zjištěné informace žalobkyně následně vyhodnotila pomocí tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka) a došlo ke schválení úvěru. Žalovaná se ocitla v prodlení delším než 65 dnů s úhradou první splátky úvěru, která byla splatná dne 12. 9. 2024, což vedlo k zesplatnění celého úvěru dne 17. 11. 2024. Ke dni zesplatnění se dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, jejíž výše činila 66 213,15 Kč. Žalovaná dne 11. 3. 2024 uhradila částku ve výši 4 450 Kč, dne 11. 4. 2024 částku ve výši 4 412 Kč, dne 14. 5. 2024 částku ve výši 4 374 Kč, dne 19. 6. 2024 částku ve výši 4 412 Kč, dne 19. 6. 2024 Kč částku ve výši 88 Kč, dne 12. 7. 2024 částku ve výši 4 324 Kč, dne 12. 7. 2024 částku ve výši 176 Kč a dne 12. 9. 2024 částku ve výši 7 000 Kč, tedy celkem žalovaná uhradila částku ve výši 29 236 Kč. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 66 213,15 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 58 401,85 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 811,30 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 66 213,15 Kč od 19.11.2024 do zaplacení ve výši 18 605,01 Kč, úroku za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě 72,85 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 58 401,85 Kč ode dne 19. 11. 2024 do 12. 12. 2024, tedy 91. dne prodlení žalované, žalobkyně požaduje úrok v úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12,75 % ročně a úhrady za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 1 082 Kč. Žalovaná tyto částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. Po podání žaloby, dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne 27. 9. 2025 svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu, jenž je specifikován výrokem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tak ponížila svůj nárok na úroveň dosud nesplacené jistiny předmětného úvěru a dlužného pojistného spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně nadále trvala na projednání nároku ve výši 35 092 Kč s příslušenstvím, který představuje rozdíl původní jistiny ve výši 60 000 Kč s přičtením dlužného pojistného na pojištění schopnosti splácet ve výši 4 328 Kč a žalovanou uhrazené částky ve výši 29 236 Kč. Příslušenství představuje zákonný úrok z prodlení od 19. 11. 2024 do zaplacení. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Namítla, že nejde o nárok z platné úvěrové smlouvy, ale o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť úvěrová smlouva č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2024 je absolutně neplatná, a to hned z několika důvodů. Konkrétně z nedostatku právního jednání při uzavření smlouvy prostřednictvím emailu, tedy absence elektronického podpisu, pro rozpor s dobrými mravy v otázce úrokové sazby (72,85 % ročně) a RPSN (105,61 %) a nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Ve vztahu k formálním náležitostem týkajícím se postupu při uzavření smlouvy v užším smyslu žalovaná poukázala na skutečnost, že smlouva nebyla opatřena elektronickým podpisem, a tedy nesplňuje požadavek písemné formy právního jednání s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1230/2019. Prostý e-mail nebo zadání kódu zaslaného SMS zprávou nelze považovat za elektronický podpis ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady 910/2014/ES, které stanoví požadavky na zaručený elektronický podpis. Z tohoto prostředku uzavření nelze jednoznačně identifikovat osobu podepisující a změny předloženého dokumentu. Žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobkyně předkládá. Žalovaná dále poukázala na hodnoty sjednané roční úrokové sazba ve výši 72,85 % a RPSN ve výši 105,61 %, které jsou v rozporu s dobrými mravy, protože podle statistiky České národní banky byla průměrná úroková sazba v únoru 2024 dosahovala 8,97 % ročně a RPSN 9,42 %, tedy sjednaná roční úroková sazba a RPSN několikanásobně převyšují průměrné hodnoty těchto veličin na trhu ve stejném čase. Žalovaná své závěry podpořila odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2023, č. j. 47 Co 77/2023-200. Žalovaná dále zpochybnila vznik úroků z prodlení a nároku na smluvní pokutu, kdy uvedla, že tato ujednání obsažená ve smlouvě o úvěru jsou pro průměrného spotřebitele takřka nesrozumitelná a kvůli nim dochází k vytvoření nepřiměřené nerovnováhy v právech smluvních stran, což je v rozporu s požadavky na transparentnost a srozumitelnost právního jednání vůči spotřebiteli. Žalovaná se dále vyjádřila k otázce posouzení úvěruschopnosti, kdy žalobkyně vycházela z ničím nepodložených prohlášení žalované, tato však nemohou být kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Žalobkyně si žádným způsobem neověřila deklarované příjmy a výdaje žalované, nezjišťovala například skutečnou výši plateb za bydlení a služby a další výdaje spojené s uspokojováním životních potřeb žalované a její domácnosti. Žalovaná uvedla, že neměla dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a nebyla schopna vyhodnotit dopady podmínek úvěru. V důsledku nedostatečného ověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně, se žalovaná dostala do nepříjemné finanční situace, neboť v období uzavření smlouvy měla další úvěry od bankovních i nebankovních společností. Žalovaná navrhla, aby věc byla posouzena jako bezdůvodné obohacení a soud žalobkyni přiznal pouze nesplacenou část jistiny ve výši 30 764 Kč (rozdíl mezi původně poskytnutou jistinou ve výši 60 000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 29 236 Kč). Žalovaná závěrem prohlásila, že není schopna dlužnou částku splatit jednorázově, avšak odpovědnosti se nevyhýbá, a proto navrhuje možnost splácet nesplacenou jistinu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla k jednání procesně korektním způsobem předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru /viz úplný výpis ČNB na č. l. 8 spisu/. Dne 19. 2. 2024 žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč s tím, že žalovaná je povinna vrátit 185 808 Kč. Tuto částku měla žalovaná splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 412 Kč, která zahrnovala i úrok za poskytnutí úvěru a pojištění, splátky byly splatné vždy každého 12. dne kalendářního měsíce. Smluvní úrok byl ujednán ve výši 72,85 % ročně, RPSN činila 102,83 %. Sjednané úroky podle bodu 2.2 smlouvy o úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného