5 C 358/2025-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 29. 7. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne 11. 12. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 851 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná s žalobkyní dne 23. 6. 2024 uzavřela smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně zaslala žalované na účet č. , č. účtu, částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit společně s poplatkem ve výši 2 275 Kč do 21. 7. 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně , webová stránka, , žalovaná vyplnila žádost o zápůjčku, v níž uvedla své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu. Totožnost žalované byla ověřena z fotokopie dokladu totožnosti a prostřednictvím odeslání 1 Kč z účtu žalované na účet žalobkyně. Následně byla smlouva podepsána PINem. Schopnost žalované hradit závazek byla ověřena z prohlášení žalované a nahlédnutím do databází. Žalobkyně zjistila, že je žalovaná zaměstnaná u společnosti , Anonymizováno, s průměrným měsíčním příjmem ve výši 27 193 Kč, bydlí u rodičů a její měsíční výdaje činí 15 000 Kč. Žalovaná však zápůjčku řádně a včas nesplatila. Dlužnou částku tak představuje jistina ve výši 7 000 Kč, poplatek ve výši 2 275 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 9 275 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v podobě písemných výzev k úhradě dluhu ze dne 28. 7. 2024, 4. 8. 2024, 11. 8. 2024, 20. 8. 2024, 4. 9. 2024 v celkové výši 2 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z 7 000 Kč od 22. 7. 2024 do 25. 7. 2025, tedy v celkové výši 2 576 Kč. Žalovaná i přes tyto výzvy však doposud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla k jednání procesně korektním způsobem předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně zaslala dne 23. 6. 2024 částku ve výši 7 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, /viz výpis z běžného účtu žalobkyně na č. l. 15 spisu, protokol o vlastnictví účtu na č. l. 14 spisu, zpráva , právnická osoba, . na č. l. 30 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 9. 4. 2025 /viz předžalobní výzva na č. l. 19 spisu s podacím lístkem na č. l. 20 spisu/. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradila nebo dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 23. 6. 2024 uzavřela s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy /viz listiny – smlouva na č. l. 8 - 9 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 10 - 13 spisu/, kde je na místě podpisu žalované uvedeno její jméno a PIN kód , Anonymizováno, , z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o PIN, který byl zaslán a následně použit právě žalovanou k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou vázána. Soud má za to, že uvedený PIN kód nesplňuje náležitosti elektronického podpisu tak, jak to vyžaduje § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Soudu předložený PDF dokument neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Navíc skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalovaného, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami.6. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy ve znění listin na č. l. 8 - 9 spisu, musel by soud na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně zároveň neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uvedla, že průměrný měsíční příjem žalované zjistila ve výši 27 193 Kč a výdaje ve výši 15 000 Kč měsíčně. Výši průměrného měsíčního příjmu žalobkyně ověřila prostřednictvím náhledu na bankovní účet žalované za období od března 2024 do června 2024. Z něho se podává, že v březnu 2024 měla žalovaná příjem ve výši 31 109 Kč, v dubnu 2024 ve výši 32 321 Kč, v květnu 2024 ve výši 18 862 Kč a v červnu 2024 ve výši 25 383 Kč /viz příchozí transakce na č. l. 35 spisu/. Žalobkyně však nijak neověřila tvrzené výdaje žalované a spokojila se jen se zjištěním, že žalovaná není vedena v exekučním a insolvenčním rejstříku /viz výpis z exekučního a insolvenčního rejstříku na č. l. 36 - 37 spisu/. Takový způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za zcela nedostatečný. Žalobkyně měla zjistit výši měsíčních příjmů a výdajů od žalované a následně je ověřit např. výpisy z bankovního účtu žalované, nájemní smlouvu apod, což učinila pouze ve vztahu k žalovanou uvedeným příjmům, výdaje žalované však nijak neověřila, a to přesto, že například v měsíci květnu 2024 ověřený příjem žalované jen stěží postačoval k úhradě jí tvrzených, ale nijak neověřených, měsíčních výdajů ve výši 15 000 Kč, když tuto částku je třeba považovat za relativně nízkou za situace, kdy má pokrývat veškeré měsíční výdaje žalované, tj. jak výdaje na bydlení, tak na živobytí. Nelze než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost ověřovat úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru nesplnila.7. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu podle § 118a odst. 3 o. s. ř.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému