5 C 78/2026-51 – Okresní soud v Mělníku

ECLI: ECLI:CZ:OSME:2026:5.C.78.2026.1
Datum: 2026-06-02
Předmět: o 34 572,84 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 551 z. č. 89/2012 Sb., § 554 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.,
smlouva o úvěru
O co šlo: o 34 572,84 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 551 z. č. 89/2012 Sb., § 554 z. č)
1. Žalobkyně se obrátila dne 13. 2. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne 11. 5. 2026, v níž se domáhala zaplacení částky 34 572,84 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaná registrovala u právní předchůdkyně žalobkyně k užívání služby , Anonymizováno, . Žalovaná tak mohla využít , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , kdy v případě využití této služby byla kupní cena odložena na jednotlivé splátky. Služba funguje tak že , Anonymizováno, uhradí obchodníkovi částku za nákup obratem, přičemž klient je povinen hradit žalobkyni takto uhrazenou částku spolu se sjednaným úrokem ve splátkách splatných vždy do 15. dne v příslušném měsíci. Žalobkyně byla oprávněna účtovat v případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána nahlížením do veřejně přístupných databází například rejstříku , právnická osoba, , insolvenčním rejstříku a Centrální evidence exekucí. K prověření úvěruschopnosti a analýze rizik žadatelů o úvěr byl využit i analytický nástroj , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 30 000 Kč měsíčně, úvěrových závazků v částce 500 Kč měsíčně a ostatních výdajů v částce 15 000 Kč. Podle analytického modelu byly odhadnuty měsíční výdaje žalované na částku 20 882 Kč. Žalovaná byla vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná neuhradila následující vyúčtování č. , hodnota, za květen 2024 v částce 2 114,98 Kč se splatností dne 15. 6. 2024, vyúčtování č. , hodnota, za červen 2024 v částce 2 114,98 Kč se splatností dne 15. 7. 2024, vyúčtování č. , hodnota, za červenec 2024 ve výši 17 540 Kč se splatností dne 15. 8. 2024, dále také poplatky ve výši 33 Kč, poplatky z prodlení v částce 4 128 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 341,88 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky v částce 300 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni z její právní předchůdkyně, o čemž žalovanou žalobkyně informovala společně s výzvou k úhradě dluhu předžalobní výzvou.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalobkyně a žalovaná se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavily, ač byly k jednání procesně korektním způsobem předvolány.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., vyúčtovala žalované služby , Anonymizováno, za květen 2024 v částce 4 019,23 Kč, za červen 2024 v částce 3 943,61 Kč a za červenec 2024 ve výši 26 310 Kč /viz vyúčtování květen 2024 až červenec 2024 na č. l. 24 - 26 spisu, náhled vyúčtování na č. l. 45 spisu/. Pohledávka za žalovanou ve výši 34 272,84 Kč byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2025, což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 26. 6. 2025 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 27-29 spisu, příloha č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení na č. l. 30-31 spisu, potvrzení o připsání úplaty na č. l. 32 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 33 spisu s podacím lístkem na č. l. 34 spisu a kopií obálky na č. l. 35 spisu/.5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 21. 5. 2024 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu k službě , Anonymizováno, anebo dne 22. 5. 2024 smlouvu o splátkovém limitu. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou „smlouva k službě , Anonymizováno, “ a listinu označenou „smlouva o splátkovém limitu“, ve kterých jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez elektronického podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tyto smlouvy v elektronické podobě – tj. soudu předložené PDF dokumenty – neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronické smlouvy obsahovaly kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datům umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny /viz smlouva k službě , Anonymizováno, na č. l. 11 - 12 spisu, smlouva o splátkovém limitu na č. l. 15 - 17 spisu, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu na č. l. 18, 20 - 23 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. Dle názoru soudu nelze ani z dalších předložených listin uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin. Skutečnost, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami.6. Nadto soud dospěl k závěru, že i kdyby byly mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeny tvrzené smlouvy, které by bylo nutné považovat za smlouvy o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je i odložená platba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, nemohl by je soud posoudit jako platné, když soud nemohl učinit takový skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tvrdila, ale k prokázání této skutečnosti předložila pouze obecné informace o tom, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumá úvěruschopnost a sjetinu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně, z níž vyplývá, že žalovaná měla mít v době podání žádosti o spotřebitelský úvěr jedno dítě, měla být svobodná, její měsíční příjem měl dosahovat výše 30 000 Kč, její výdaje měly dosahovat výše 15 000 Kč a splátky dříve sjednaných úvěrů měly dosahovat výše 500 Kč /viz principy posouzení úvěruschopnosti na č. l. 13 – 14 a 19 spisu, údaje ze systému právní předchůdkyně žalobkyně na č. l. 46 spisu/. I kdyby soud uzavřel, že se jedná o údaje skutečně uvedené žalovanou, nelze z těchto listin uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem tyto údaje ověřila. Takový postup nelze považovat za odpovídající § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže vycházet pouze z údajů sdělených spotřebitelem, neboť odborná péče mu uložená podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně zároveň tvrdila, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalované ve veřejně přístupných databázích, včetně CEE a ISIR, žádné důkazy k tomuto tvrzení ovšem předloženy nebyly. Žalobkyně se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, nemohla být proto ani poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., soudu tak nezbylo nic jiného než uzavřít, že ani úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením úvěrových smluv řádně zkoumána.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.9. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spole

Citovaná ustanovení

§ 2 (257/2016 Sb.)§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 551 (89/2012 Sb.)§ 554 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)