10 C 52/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 9 771 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce - [právnická osoba] - uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí poskytl peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Uvedl, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána schopnost žalované dluh splácet, byla dotázána na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady uvedenými v kolonce„ Ověřené dokumenty.“ Po odborném posouzení situace žalované dospěl předchůdce žalobkyně k závěru, že o schopnosti žalované dluh splácet nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně navíc 4 470 Kč, tato suma představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 817 Kč, s úrokovou sazbou 28 % ročně, sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 343 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 310 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 233 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena [datum], předchůdci žalobkyně tak v souladu s článkem 12 smluvních podmínek vzniklo dne [datum] právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky najednou. K tomuto dni činila dlužná část jistiny 5 670,48 Kč a dlužná část poplatku 4 100,52 Kč. Žalovaná z toho nic nezaplatila. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 5 670,48 Kč úrokem ve výši 28 % ročně, sjednaným v článku 4 Smluvních podmínek. Žalobou uplatněnou pohledávku dle žalobkyně tvoří: dlužná část jistiny – 5 670,48 Kč, dlužná část poplatku – 4 100,52 Kč. Příslušenství žalobou uplatněné pohledávky tvoří: kapitalizované úroky z dlužné jistiny od [datum] do dne postoupení ([datum]) – 3 444,50 Kč, kapitalizované úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] – 1 354,21 Kč, úrok ve výši 28 % ročně z částky 5 670,48 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 670,48 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že její oprávnění domáhat se shora uvedených částek vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když se stala novým věřitelem žalované, a tuto skutečnost jí písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení. 2.) Žalovaná se k věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. 3.) Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy ke svým poměrům uvedla, že její celkový příjem tvoří státní podpora/přídavky – 14 532 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 5 200 Kč. Z celkových příjmů (25 014 Kč) jsou pravidelné měsíční výdaje 22 700 Kč (13 500 Kč – nájem, 200 Kč – telefon a 9 000 Kč – výdaje na chod domácnosti). Jako použitelný měsíční příjem označila částku 2 314 Kč. K ověření údajů žalovaná předložila povolení k pobytu platné do [datum], SIPO a nájemní smlouvu. 4.) Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí byly poskytnuty finanční prostředky – 6 000 Kč, které jí byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně v 45 týdenních splátkách po 233 Kč celkem částku 10 470 Kč, tedy jistinu ve výši 6 000 Kč a poplatek ve výši 4 470 Kč. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 817 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 343 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek – 2 310 Kč. Na zadní straně formuláře se nachází tzv.„ Další ustanovení“. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že nejsou opatřeny podpisem žalované, nachází se na samostatném listě a v jejím článku 4 je proklamováno, že při sjednání 45 splátek činí výše výpůjční úrokové sazby 29,58 % ročně, je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu čl. 20 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce). V článku 20 bylo uvedeno, že je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky s tím, že bude-li zákazník v okamžiku poslední splátky v prodlení se zaplacením, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. 5.) Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] (smlouva o postoupení a seznam postoupených pohledávek). Tato skutečnost byla žalované oznámena doporučeným dopisem. 6.) Právní posouzení vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 2390 a § 2392 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7.) Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ve smyslu § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8.) Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9.) Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10.) Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11.) Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12.) Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13.) Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 470 Kč v 45 týdenních splátkách. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 14.) Z dokazování dále vyplynulo, že předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti vyplývající z § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., když nedostatečně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Ze zákaznické karty vyplynulo, že předchůdce žalobkyně se spokojil s údaji zjištěnými z nájemní smlouvy a ze složenky SIPO, spokojil se s informací, že žalovaná má o 2 314 Kč vyšší měsíční příjem než výdaje, a že pro splácení zápůjčky lze použít sumu 2 314 Kč. Při dohodnutých splátkách 233 Kč týdně by to znamenalo, že více než třetina použitelného příjmu půjde na úhradu zápůjčky. Žalobkyně netvrdila a z dokazování nevyplynulo, že by byla provedena lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, či v databázi SOLUS, majetkovou situaci žalované prověřila pouze povšechně. Jediným důkazem označeným žalobkyní k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalované splácet byla zákaznická karta, správnost údajů v ní uvedených nebylo možno ověřit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání omluvila, nebylo jí možno poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. k předložení listin, z nichž při posouzení úvěryschopnosti vycházela. Soud dospěl k závěru, že toliko z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely p