61 C 119/2020-35 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši1 14 660 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a negativního záznamu žalovaného v insolvenčním rejstříku. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 17 690 Kč (půjčku 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč) prostřednictvím 58 týdenních splátek ve výši 305 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 400 Kč odpovídající 23,72 % roční úrokové sazbě, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na půjčce částku 3 030 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právní nástupkyní [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (nyní po změně názvu [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]). Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10000 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 4 660 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 523 Kč představující smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 10 000 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 198,10 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 10 000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 23,72 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 10 000 Kč od [číslo] 2019 do zaplacení. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3.) Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4.) Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]., smlouvu o půjčce [číslo] dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši 10000 Kč (viz smlouva o půjčce). Žalovaný v době uzavření smlouvy o půjčce bydlel v nájmu ve společné domácnosti s partnerkou. Byl zaměstnán jako stavební dělník. [obec] mzda žalovaného činila 11 200 Kč měsíčně. Výdaje na domácnost činily 4 000 Kč měsíčně, na nájmu/inkasu žalovaný platil 3 250 Kč měsíčně (viz karta zákazníka). Dle karty klienta byly údaje ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Zároveň žalovaný dle karty klienta neměl uzavřenu žádnou další půjčku u jiné společnosti či [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Žalovaný se zavázala k půjčce uhradit i souhrnný poplatek 7 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 290 Kč. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy (viz smlouva o půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 23,72 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (viz článek 1.2 smluvních podmínek). Žalovaný na půjčku uhradil celkem částku 3 030 Kč. Na základě fúze sloučením se dne [datum] stala právní nástupkyní [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která dne [datum] změnila název na [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (viz výpis z obchodního rejstříku). Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 5.) Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6.) Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 7.) Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkov