61 C 123/2020-29 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 31 387,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě pracovní smlouvy z dubna 2016, výpisů z banky za období červen 2016 až srpen 2016, výplatní pásky za období od červen 2016 až srpen 2016 a výměry invalidního důchodu a negativního záznamu žalované v insolvenčním rejstříku. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v zákaznické kartě. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 44 709 Kč (zápůjčku 25 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 19 709 Kč) prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 863 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 304 Kč odpovídající 19,20 % roční úrokové sazbě, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 375 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní a flexibilní splácení) ve výši 12 030 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] Celkem žalovaná uhradila na zápůjčce částku 4 800 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 22 207,88 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 9 179,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 209,78 Kč představující smluvní úrok ve výši 19,20 % ročně z jistiny 22 207,88 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 769,14 Kč představující úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 22 207,88 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 19,20 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 22 207,88 Kč od [datum] do zaplacení. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3.) Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4.) Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5.) Žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které jí společnost poskytla zápůjčku ve výši 25 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaná v době uzavření smlouvy o zápůjčce bydlela v bytě, který měla ve výlučném vlastnictví, byla zaměstnaná jako [anonymizována dvě slova] u [právnická osoba] [příjmení] příjem žalované činil 14 080 Kč (celkem měla žalovaná dva zdroje příjmu), na splátkách platila žalovaná 1 000 Kč měsíčně a na odhadovaných výdajích 6 000 Kč měsíčně (viz zákaznická karta). Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy z dubna 2016, výpisů z banky za období červen 2016 až srpen 2018, výplatních pásek za období červen 2016 až srpen 2016 a z výměru invalidního důchodu. Z výpisu z účtu u [právnická osoba] za období červen 2016 až srpen 2016 soud nahlédl, že počáteční zůstatek činil mínus 25 023,86 Kč a konečný zůstatek činil mínus 23 534,07 Kč. Žalovaná měla u [právnická osoba] sjednaný kontokorent do výše 25 000 Kč. Ke konci srpna 2016 tak mohla žalovaná čerpat z účtu peněžní prostředky do výše 1 465,93 Kč. Žalované byly na účet [anonymizováno] poukázány platby ve výši 10 075 Kč dne [datum], ve výši 9 750 Kč dne [datum] a ve výši 10 075 Kč dne [datum]. Na účet byla vložena v hotovosti dne [datum] částka 8 300 Kč, dne [datum] částka 11 000 Kč, dne [číslo] částka 3 300 Kč, dne [datum] částka 3 200 Kč, dne [datum] částka 1 500 Kč (viz výpis z účtu). Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i souhrnný poplatek 19 709 Kč, a to vše v 24 měsíčních splátkách po 1 863 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 5 304 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 375 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 12 030 Kč. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy (viz smlouva o zápůjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 19,20 % p.a. (viz smlouva o zápůjčce). Žalovaná na zápůjčku uhradila celkem částku 4 800 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], viz doklad o odeslání ze dne [datum] - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 6.) Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7.) Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 25 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala