39 C 157/2021-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 20 819 Kč jako nezaplacenou část zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta Smlouvou [číslo] ze dne [datum] a Smlouvou [číslo] ze dne [datum] předchozím věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], ve výši 8 000 Kč a 6 000 Kč. Uvedla, že oprávnění domáhat se této částky vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], když se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný zaplatil částku 500 Kč a 7 167 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 23,66 % ročně z částky 8 000 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 4 395,50 Kč, a zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 23,66 % ročně z částky 5 428,95 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 3 389,63 Kč. Za období od [datum] do zaplacení pak požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 8 000 Kč a z částky 5 428,95 Kč. Povinnost zaplatit smluvní úrok, jak tvrdila žalobkyně, vyplývá z čl. 1 Smluvních podmínek. Zákonný roční úrok z prodlení činící 8,05 % ročně žalobkyně uplatnila z částky ve výši 8 000 Kč a z částky 5 428,95 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 1 482,99 Kč a částkou 1 144,78 Kč, a dále požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Zároveň žalobkyně tvrdí, že žalovaný byl jejím právním předchůdcem dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Údaje byly zaznamenány do zákaznických karet. Také byly žalovanému poskytnuty dostatečné informace, aby byl schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho finanční situaci. Prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje pro posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Dále uvádí, že informace ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO. Žalovaný prohlásil, že proti němu nejsou vedeny žádné exekuce. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli námitky proti takovému postupu. 4. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek a část přílohy [číslo] ke zmínění smlouvě s uvedením pohledávky za žalovaným). 5. Soud učinil ze Smluv o zápůjčce a Smluvních podmínek následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dne [datum] a dne [datum] Smlouvy o zápůjčce, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty zápůjčky ve výši 8 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal první zápůjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 5 920 Kč (poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úrok ve výši 1 120 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč) v 58 splátkách ve výši 244 Kč, když první splátku měl uhradit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následující týdenního (sedmidenního) období, poslední splátka činila 244 Kč a byla splatná do konce následujícího týdenního období. Dále se žalovaný zavázal zaplatit životní pojištění ve výši 232 Kč. Žalovaný se zavázal druhou zápůjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 4 440 Kč (poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, úrok ve výši 840 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč) v 58 splátkách ve výši 183 Kč, když první splátku měl uhradit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následující týdenního (sedmidenního) období, poslední splátka činila 183 Kč a byla splatná do konce následujícího týdenního období. Dále se žalovaný zavázal zaplatit životní pojištění ve výši 174 Kč. Ustanovení o smluvním úroku je ve Smluvních podmínkách Smlouvy o zápůjčce, které jsou součástí Smlouvy, ale nejsou žalovaným podepsány. Podle čl. 1 Smluvních podmínek je zápůjční úroková sazba stanovená jako pevná v případě 58 splátek ve výši 23,66. Podle čl. 8 Smluvních podmínek se účastníci dohodli na splatnosti celého zůstatku zápůjčky v případě, že bude dlužník v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky. 6. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce [číslo] bylo mimo jiné zjištěno, že měl žalovaný příjem ve výši 12 100 Kč, pobíral mateřskou ve výši 5 908 Kč (bez uvedení vyživovacích povinností) a jeho ostatní příjmy bez bližšího určení činily 4 300 Kč. Výdaje byly 17 000 Kč. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce [číslo] bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaný splácel půjčku ve výši 1 200 Kč měsíčně, jeho příjem činil 13 190 Kč a ostatní příjmy 10 512 Kč bez bližšího určení. Výdaje byly 19 500 Kč. 7. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jednal jako fyzická osoba, jedná se o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následující obč. zákoníku. Podle § 1810 obč. zákoníku, ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 obč. zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 2 obč. zákoníku, pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 8. Podle § 9 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se zjišťuje, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. 11. Podle § 586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. 12. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum] ([číslo]), Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je