48 C 139/2021-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 14 974,01 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě, jímž byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 15 000 Kč, který žalovaný vyčerpal a neuhradil. Dne [datum] byl pro nehrazení kontokorent zesplatněn. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována s ohledem na výši dlužné částky z informací poskytnutých žalovaným, ověřeny byly [spisová značka]. Žalovaný uvedl svůj příjem 20 000 Kč, nebyl ověřován. Byly ověřovány i vedené exekuce vůči žalovanému, včetně informací ze skupiny PPF. Rámcová smlouva o úvěru byla uzavřena v souladu s § 1824 o.z. a 1842 o.z. distančně. Žalovaný si stáhnul aplikaci [příjmení] [jméno] do svého zařízení, v ní si založil žádost o produkt banky, vyplnil své osobní údaje, tel. číslo a email. Byla ověřena unikátnost telefonního čísla a zaslán SMS kód, čímž bylo ověřeno, že telefon patří žalovanému. Žalovaný si zvolil přihlašovací jméno a heslo. Obdobně byla uzavřena i úvěrová kontokorentní smlouva. Následně se žalovaný dostavil na pobočku, kde byla ověřena jeho totožnost z OP a rodného listu. 2. Žalovaný se k jednání nedostavil a nevyjádřil se. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. [ulice] podmínky [účinnost] a od [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 5. Doklad odeslané pošty prokazuje, že v evidenci žalobkyně je vedeno odeslání dopisu [datum] a [datum]. 6. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 7. Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] není žalovaným podepsán. 8. Podmínky pro používání kontokorentu nejsou žalovaným podepsané. 9. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru není žalovaným podepsaný. 10. Přehled čerpání a splácení kontokorentu prokazuje výši čerpané jistiny 14 974,01 Kč, bylo uhrazeno 736,59 Kč. 11. Rámcová smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních není žalovaným podepsána. 12. Výpis z běžného účtu za [číslo] až [číslo] prokazuje pohyby na účtu vedeném na jméno žalovaným. 13. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost podání žaloby. 14. Kopie OP a rodného listu žalovaného prokazuje, že jimi žalobkyně disponuje. 15. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný měl ukončené dvě splátkové operace. 16. Evidence žalobkyně prokazuje, že žalovanému byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, další 3 žádosti o úvěr byly zamítnuty. U žalovaného úvěru žalovaný pouze tvrdil svůj příjem 20 000 Kč jako zaměstnance. 17. Výpis logovacích protokolů prokazuje, že se někdo přihlásil do internetového bankovnictví žalovaného a v něm odsouhlasil úvěrovou smlouvu Dodatek [číslo]. 18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovanému bylo vyplaceno 15 000 žalobkyní, dlužná jistina je 14 974,01 Kč, příjmy žalovaného nebyly ověřeny, žalovaný tvrdil mzdu 20 000 Kč, výdaje ani netvrdil, byl ověřen v [spisová značka] s tím, že nemá aktivní úvěr. 19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní vůbec ověřena před poskytnutím úvěru žalovanému. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že nejsou nijak doloženy příjmy žalovaného, nebylo vyžadováno ani jenom tvrzení výdajů žalovaného. Žalobkyně pouze spoléhala na pravdivost tvrzení žalovaného. Smlouva o úvěru - Dodatek [číslo] je tak neplatný. 29. Podle § 2991 odst. 2 o. z.,