60 C 19/2020-60 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal určení, že jeho pracovní poměr k žalované nebyl sjednán v souladu s ust. § 23a odst. 2 až 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen„ zákon o pedagogických pracovnících“) a také náhrady ušlé mzdy, stravného a příspěvku na Penzijní připojištění. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovanou pracoval od [datum] jako učitel na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu určitou do [datum]. S ukončením pracovního poměru na dobu určitou uplynutím doby nesouhlasí, protože pracovní poměr nebyl sjednán v souladu s výše uvedeným právním předpisem. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že s pracovní poměr s žalobcem byl uzavřen v souladu s ust. § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících a nárok žalobce by tak neměl být uznán. S žalobcem žalovaná neměla v úmyslu nadále prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou, což mu také písemně oznámila před uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán. Žalovaná současně nesouhlasila s požadavkem žalobce na výplatu ušlé mzdy, stravného a příspěvku na Penzijní připojištění. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. 3. Účastníci učinili nesporným, že oznámení žalované, označené jako„ ukončení pracovního poměru na dobu určitou“, datované dnem [datum], bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne [datum]. 4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými. 5. Z pracovní smlouvy na č.l. 2 soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] na dobu určitou a den nástupu do práce byl sjednán na [datum]. Pracovní poměr měl trvat do [datum]. Žalobce měl podle pracovní smlouvy pro žalovanou pracovat jako učitel. Žalobce ve svém písemném vyjádření, doručeném Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], uvedl, že již při podpisu smlouvy mu datum skončení pracovního poměru přišlo rozporné, ale žalovanou na nic neupozornil, neboť je mu zákon znám a věděl, že rozpor v datech může být v budoucnu v jeho prospěch. 6. Z dodatek [číslo] k pracovní smlouvě na č.l. 3, datovaného dnem [datum] soud zjistil, že byla rozšířena týdenní pracovní doba žalobce a dále byla pracovní pozice žalobce změněna z pozice„ učitel“ na pozici„ učitel OV“. Při jednání, konaném dne [datum] žalobce doplnil, že pozice„ učitel OV“ znamená„ učitel odborného výcviku“, tedy dnešní mistr. Dále k tomu žalobce uvedl, že tento dodatek k pracovní smlouvě byl uzavírán proto, že dostál požadavkům na kvalifikaci pro pozici učitel OV – obor elektrikář. 7. Z popisu popis pracovního místa na č.l. 4 ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o popis pracovní pozice žalobce -„ učitel“, konkrétně zařazení„ [datum] Učitel“. Kvalifikační předpoklady jsou zde podmíněny výučním listem v oboru, úplným středním odborným vyděláním a doplňujícím pedagogickým studiem. 8. Z dokumentu označeného jako„ Platový/mzdový výměr“ na č.l. 5 označeného datem [datum] soud zjistil, že žalobci podle něj měla náležet mzda v celkové výši 32 100 Kč měsíčně za týdenní pracovní úvazek v rozsahu 40 hodin. 9. Z oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne [datum] na č.l. 6 soud zjistil, že bylo adresováno žalobcem žalované, která potvrdila jeho převzetí razítkem dne [datum]. Žalobce v oznámení žalované sděluje, že trvá na dalším zaměstnávání a že nadále považuje pracovní poměr uzavřený na dobu určitou za pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, neboť pracovní poměr s žalobcem nebyl uzavřen v souladu s ust. § 23a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. 10. Z ukončení pracovního poměru na dobu určitou ze dne [datum] na č.l. 7 soud zjistil, že jím žalovaná sdělovala žalobci, že jeho pracovní poměr končí ke dni [datum] a dále nebude prodloužen. Současně žalobce informovala, že ke dni skončení pracovního poměru mu bude vydán výstupní list. Na dokumentu je ručně dopsáno, že žalobce jej odmítl převzít. K tomuto důkazu strany učinily při jednání dne [datum] nesporným, že jej žalobce převzal skutečně dne [datum]. 11. Z protokolu o předání klíčů na č.l. 8 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce písemně potvrdil vrácení 2 ks klíčů od dílny a jednoho kusu klíčů od vstupu na úsek PV. [příjmení] od žalobce převzal Ing. [jméno] [příjmení], rovněž podepsaný na ukončení pracovního poměru ze dne [datum]. 12. Z dovolenek na č.l. 9 soud zjistil, že jedna byla požadavkem na dovolenou ve dnech od 3. 2. do 3. 2. v roce 2020, tedy na jeden pracovní den a druhá byla požadavkem na dovolenou ve dnech od 29. 1. do 31. 1. v roce 2020. K tomuto důkazu žalobce při jednání dne 21. 5. 220 uvedl, že nebyla dodržena lhůta ze strany žalované při nařizování dovolené zaměstnanci a žalobce byl v podstatě donucen si dovolenou vzít. Předložené dovolenky si vyplnil sám po sdělení potřebných datumů žalovanou. K tomuto důkazu zástupce žalované uvedl, že toto tvrzení není pravdou, předmětné dovolenky si vyplnil sám, vlastní rukou. 13. Z faktury č. 2020 na č.l. 10 vystavené dne [datum] soud zjistil, že ji žalobci vystavila advokátní kancelář [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Jedná se o fakturu, kterou byla žalobci účtována částka 2 799 Kč za právní poradenství. 14. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) při jednání dne [datum] žalobce důkazní návrh nijak nedoplnil. Žalovaná po poučení důkazní návrh nepřednesla. 15. Z toho soud učinil následující závěry. 16. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval od [datum] pro žalovanou jako učitel, později jako učitel OV, na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Před uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán, tak prvně žalobce dne [datum] informoval žalovanou o tom, že trvá na dalším zaměstnávání. Dne [datum] bylo žalobci doručeno ukončení pracovního poměru na dobu určitou, jímž žalovaná informovala žalobce o tom, že mu pracovní poměr na dobu určitou nebude prodloužen. Žalobce poté v zákonné lhůtě podal žalobu podle § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících s návrhem na určení, že pracovní poměr mezi ním a žalovanou nebyl uzavřen v souladu s podmínkami uvedenými v § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících. 17. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 18. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. 19. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. 20. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 21. Podle § 39 odst. 5 zák. práce sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. 22. Podle § 48 odst. 2 zák. práce pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. 23. Podle § 333 zák. práce doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva. 24. Podle § 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. 25. Podle § 2 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pe