61 C 148/2020-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 12 642 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě pracovní smlouvy, výpisu z účtu, nájemní smlouvy, předložených dokladů SIPO a negativního záznamu žalovaného v insolvenčním rejstříku. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 12 943 Kč (půjčku 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 728 Kč) prostřednictvím 43 týdenních splátek ve výši 301 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 728 Kč odpovídající 20,98 % roční úrokové sazbě, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 215 Kč za doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na půjčce částku 301 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právní nástupkyní právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (nyní po změně názvu [anonymizováno] [anonymizována tři slova]). Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 8 000 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 4 642 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 475,73 Kč představující smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny 8 000 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 704,81 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 8 000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední splátky do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 20,98 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 8 000 Kč od [datum] [rok] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o půjčce). Žalovaný v době uzavření smlouvy o půjčce bydlel v nájmu ve společné domácnosti s partnerkou. Byl zaměstnán jako [anonymizováno]. Příjmy domácnosti činily 24 217 Kč měsíčně (čistá mzda žalovaného ve výši 9 517 Kč, další příjmy ve výši 11 000 Kč, státní sociální dávky ve výši 3 700 Kč). Výdaje na domácnost činily 10 200 Kč měsíčně (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), nájme činil 4 100 Kč měsíčně, ostatní výdaje činily 6 50 Kč měsíčně (viz karta zákazníka). Dle karty zákazníka byly údaje ověřeny jak z pracovní smlouvy, výpisu z účtu, nájemní smlouvy a dokladů SIPO. Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i souhrnný poplatek 4 728 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 301 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 728 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek 215 Kč za zařazení žalovaného do pojišťovacího programu. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy (viz smlouva o půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 20,98 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (viz článek 1.2 smluvních podmínek). Žalovaný na půjčku uhradil celkem částku 301 Kč. Na základě fúze sloučením se dne [datum] stala právní nástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která dne [datum] změnila název na [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] (viz výpis z obchodního rejstříku). Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], viz doklad o odeslání ze [číslo] - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 8 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 728 Kč a poplatkem ve výši 215 Kč v 43 týdenních splátkách počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyn