17 C 329/2022-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a spolu se smluvním úrokem. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z následujícího titulu: žalobce je stavebním bytovým družstvem, které vzniklo na základě zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále je ObchZ). Žalovaná je vlastníkem družstevního podílu, ke kterému náleží právo na nájem družstevního bytu [číslo] nacházející se v bloku [anonymizováno] bytového domu na adrese [adresa] (dále jen jako "Byt"). Vzhledem ke shora uvedenému je třeba žalovanou považovat za člena žalobce i vzhledem k žalovanému období. Žalovaná nabyla družstevní podíl na základě smlouvy o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne [datum], kdy s tímto družstevním podílem je spojeno právo na nájem družstevního bytu. Žalované tak v souladu se stanovami žalobce vznikly níže specifikované povinnosti. Podle čl. 40 odst. 1 Stanov, člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu. Podle čl. 40 odst. 4 Stanov, se nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu platí měsíčně nejpozději do 25. dne příslušného měsíce. Podle čl. 40 odst. 5 Stanov, se vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním družstevního bytu provádí pro všechny druhy záloh vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním topného období, tj. nejpozději do čtyř kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Podle čl. 40 odst. 6 Stanov je pak přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování záloh splatný nejpozději do 31. 7. příslušného roku. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: z přehledu pravidelných měsíčních plateb nájemného a cen služeb za užívání prostoru s platností ode dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla seznámena a vyrozuměna o výši předepsaných plateb, kdy pokud jde o předpisy, které byla žalovaná povinna hradit, jedná se o souhrnnou částku 5 595 Kč měsíčně, ze které příspěvek na správu domu a pozemku představoval částku 2 784 Kč a zálohové platby na služby (tj. energie spol. prostor, studená voda, vodné, stočné, teplá užitková voda, vodné, stočné, ohřev TUV, teplo topení) částku 2 811 Kč. Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad má soud za prokázané, že žalovaná v předmětném období za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] neuhradila ani část předepsaných plateb na příspěvek na správu domu a pozemku a vznikl jí dluh v částce 27 840 Kč. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobcem jsou správně uplatněny náklady za zaslanou upomínku, kdy úhrada za zpracování upomínky na pohledávku včetně poštovného je sankcionována částkou 200 Kč, žalobce tedy správně nárokuje předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], když tato výzva je správně sankcionována částkou ve výši 200 Kč plus DPH, tj. celkem částka 242 Kč, když žalovaná na výzvu nereagovala. Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad má soud za prokázané, že žalovaná nedostála svým povinnostem, když za období od měsíce [anonymizováno] [rok] do měsíce [anonymizováno] [rok] neuhradila ani jednu zálohovou platbu řádně a včas, takže žalobci vznikl nárok na uhrazení úroku z prodlení, když úrok z prodlení plyne vždy ode dne následujícího po splatnosti dané zálohové platby do data kapitalizace úroku, tedy v tomto případě do dne [datum]. Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad má soud za prokázané, že žalobce správně požaduje po žalované uhrazení kapitalizovaného úroku z prodlení z neuhrazených zálohových plateb za předmětné období v částce 1 285 Kč. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím správce v pozici statutárního orgánu, provedl vyúčtování služeb, tj. položek: vyúčtování studené vody, vodného, stočného, teplé užitkové vody, vodného a stočného, ohřev TUV (základní i spotřební složka), domovní výměníková stanice, energie společných prostor, odpadky, výtahy, CIS, úřední správa a úklid, když zúčtování bylo žalobcem provedeno proti uhrazeným zálohám a v souladu se stanovami. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná spotřebovala na energiích částku 13 684 Kč, přičemž na zálohách bylo uhrazena žalovanou částka 5 920 Kč, takže žalované vznikl nedoplatek v částce 7 764 Kč, který byla žalovaná povinna uhradit do dne [datum], kdy ode dne následujícího po splatnosti, tj. ode dne [datum] je žalobcem nárokován úrok z prodlení ve výši 0,1% denně. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: specifická povaha družstevního bydlení vyžaduje zvláštní úpravu. Pro družstevní bydlení je rozhodující členský poměr k družstvu a úprava ve stanovách. Úprava družstevního bydlení je přenechána speciálnímu zákonu. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který upravuje jak problematiku bytových družstev, tak nájmu družstevního bytu (ustanovení § 727 až 757 z. o. k.). Zákon o obchodních korporacích však současně stanoví subsidiární použití občanského zákoníku na nájem družstevního bytu v případě, že nemá vlastní úpravu (ustanovení § 741 z. o. k.). Podle ustanovení § 729 odst. 1 z. o. k. se družstevním bytem rozumí byt, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. Nájem družstevního bytu je tedy spjat s členstvím v bytovém družstvu. Povinnost žalované platit řádně nájemné vyplývá z ustanovení § 2201 NOZ, podle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, ve spojení s ustanovením § 2246 NOZ, podle kterého si strany ujednají nájemné pevnou částkou a má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc a povinnost žalované platit řádně plnění spojená s užíváním bytu vyplývá z ustanovení § 2247 odst. 1 NOZ, podle kterého plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel a ustanovení § 2251 NOZ, podle kterého nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dále soud aplikoval ustanovení § 2235 až 2237 NOZ, tedy zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ), stanovy žalobce a dále dopadající ustanovení zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Zvláštní ustanovení § 2235 až 2301 NOZ se použijí tam, kde nájemní smlouva zavazuje pronajímatele přenechat nájemci byt nebo dům k zajištění bytových potřeb (k bydlení). Rozhodující okolností je tedy sjednaný účel využití bytu (domu). Bude-li byt (dům) pronajat k bydlení, půjde o nájem bytu nebo domu. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval ustanovení § 1970 NOZ„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.“ Úrok z prodlení je nástrojem zákonným, jeho výši lze definovat smluvně, když samotný občanský zákoník předpokládá vzájemnou dohodu o sjednané výši úroku z prodlení. V této věci byl úrok z prodlení smluvně modifikován, a to v rámci stanov žalobce. Smluvní úrok z prodlení byl sjednán ve stanovách žalobce. Jedná se o úrok schválený v rámci schůze žalobce, a to v rámci které byly schvalovány stanovy žalobce, tudíž v souladu se zásadou autonomie vůle smluvních stran. Nejedná se o vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, když předmětem činnosti žalobce není soustavná samostatná činnost za účelem dosažení zisku, ale správa společenství vlastníků jednotek, tudíž nelze uvažovat možnost postupu optikou práva spotřebitelského. Nejvyšší soud ČR shledal jako hranici nepřimě