39 C 413/2021-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 10 100 Kč jako nezaplacenou část zápůjčky, která byla žalované poskytnuta Smlouvou [číslo] ze dne [datum] předchozím věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], ve výši 13 000 Kč. Uvedla, že oprávnění domáhat se této částky vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], když se stala novým věřitelem žalované, a tuto skutečnost jí písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dosud uhradila částku 12 868 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z částky 7 660,47 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 5 693,47 Kč. Za období od [datum] do zaplacení pak požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z této částky. Povinnost zaplatit smluvní úrok, jak tvrdila žalobkyně, vyplývá z čl. 1 Smluvních podmínek. Zákonný roční úrok z prodlení činící 8,05 % ročně žalobkyně uplatnila z částky ve výši 7 660,47 Kč, který kapitalizovala do [datum] částkou 1 932,23 Kč a dále požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Zároveň žalobkyně tvrdí, že žalovaná byla jejím právním předchůdcem dotazována na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Také byly žalované poskytnuty dostatečné informace, aby byla schopna posoudit, zda smlouva odpovídá její finanční situaci. Prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje pro posouzení její schopnosti úvěr splácet. Dále uvádí, že informace ověřila z občanské průkazu, výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a SIPO. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli námitky proti takovému postupu. 4. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek a část přílohy [číslo] ke zmínění smlouvě s uvedením pohledávky za žalovanou). 5. Soud učinil ze Smlouvy o zápůjčce a Smluvních podmínek následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 9 620 Kč (poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 1 820 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč) a částka na životní pojištění ve výši 348 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 396 Kč, když první splátku měla uhradit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následující týdenního (sedmidenního) období, poslední splátka činila 396 Kč a byla splatná do konce následujícího týdenního období. Ustanovení o smluvním úroku je v čl. 1 Smluvních podmínek. Podle tohoto ustanovení je zápůjční úroková sazba stanovená jako pevná v případě 58 splátek ve výši 23,72 %. Podle čl. 8 Smluvních podmínek se účastníci dohodli na splatnosti celého zůstatku zápůjčky v případě, že bude dlužník v prodlení se zaplacením splátky z celkové dlužné částky. 6. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce bylo m.j. zjištěno, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost (nezaopatřené dítě bez uvedení jeho věku), pracuje s čistým měsíčním příjmem 11 200 Kč, pobírá přídavky na dítě ve výši 610 Kč, a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace činí 13 400 Kč. Žalovaná má další půjčku od stejného věřitele ve výši 6 000 Kč a tu splácí částkou 732 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti činí celkem 16 632 Kč. 7. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jednala jako fyzická osoba, jedná se o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následující obč. zákoníku. Podle § 1810 obč. zákoníku, ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 obč. zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 2 obč. zákoníku, pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 8. Podle §9 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 11. Právní předchůdce žalobkyně, jak vyplývá z karty zákazníka, zjistil, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost (nezaopatřené dítě bez uvedení jeho věku), pracuje s čistým měsíčním příjmem 11 200 Kč, pobírá přídavky na dítě ve výši 610 Kč, a další příjmy domácnosti bez bližší specifikace činí 13 400 Kč. Žalovaná má další půjčku od stejného věřitele ve výši 6 000 Kč a tu splácí částkou 732 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti činí celkem 16 632 Kč. 12. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se zjišťuje, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. 13. Podle §586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. 14. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum] ([číslo]), Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 15. Podle §580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle §588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle §2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním u