48 C 225/2021-45 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky za pojištění [částka] (dlužný poplatek za 7. splátku splatnou dne [datum]), nákladů vymáhání [částka] ([částka] za vymáhání obyčejným dopisem a [částka] za doporučený dopis) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednané 4% měsíční výši z aktuálně dlužné částky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 26,28% ročně a je omezen dle § 122 zák o spotřebitelském úvěru. Žalovaný celkem vyčerpal [částka] a uhradil [částka]. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byl proveden scoring žalovaného ke zjištění nejvyšší možné měsíční splátky, kontrolovány byly i externí registry [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, nebyly zjištěny žádné negativní informace, v NKRI byl žalovaný hodnocen pozitivně. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie OP, řidičského průkazu a výpis z účtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zaslání SMS kódu. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud jej předvolával z adresy trvalého bydliště, která byla i žalovaným uvedena v úvěrové smlouvě. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Dohledání informací o činnosti klienta ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný se registroval do systému žalobkyně dne [datum] v [číslo] hodin, v [číslo] hodin mu byl zaslán SMS kód na tel. č. [tel. číslo] a v [číslo] byla smlouva uzavřena zadáním SMS kódu. Žalovaný uvedl email [email]. 5. Kopie řidičského průkazu a občanského průkazu žalovaného prokazují, že jimi disponuje žalobkyně. 6. Úvěrová zpráva NRKI prokazuje, že žalovaný neměl odmítnuté úvěrové žádosti, měl jeden nesplátkový úvěr a jednu kreditní kartu, splátkový úvěr má již ukončen. Nesplátkový úvěr je debet na běžném účtu k 5/ 2020 ve výši [částka]. Kreditní karta je k 5/ 2020 vyčerpána z rámce [částka] do výši [částka], pozdější aktualizace nejsou k dispozici. Datum poslední delikvence je [datum] a to o 5 dní po splatnosti ve výši [částka], v květnu 2020 již nebyl žalovaný v prodlení. 7. Výpis z běžného účtu žalovaného u [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný měl na účtu počáteční záporný zůstatek [částka] a konečný záporný zůstatek [částka], příchozí platby byly ve výši [částka]. Byla mu na účet připsána [částka] od [právnická osoba], odešla mu z účtu [částka] na účet [právnická osoba] 8. Interní listina žalobkyně nazvaná Úvěrová karta prokazuje, že byl žalovanému schválen revolvingový úvěr [částka] dne [datum], žalovaný bydlí v podnájmu, nemá děti, příjem má [částka], měsíční výdaje [částka]. Byl ověřován v [příjmení], [příjmení], ISIR, MVCR, NRKI a [příjmení]. 9. [příjmení] sdělil žalobkyni, že u žalovaného nebyl nalezen žádný závazek po splatnosti. 10. Předžalobní výzva ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 11. Poštovní podací arch prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 12. Smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena elektronicky, předmět byl úvěrový rámec ve výši [částka] s úrokem 26,28% ročně a Balíček pojištění [jméno]. Žalovaný měl být zaměstnán u [anonymizována dvě slova] s příjmem [částka] měsíčně, prohlásil, že se jedná o pravdivý údaj. 13. Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 14. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalovaný vyčerpal celkem [částka] a uhradil celkem [částka]. 15. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 16. Výzva ke splacení celého dluhu ze dne [datum] prokazuje, že byl úvěr žalovaného zesplatněn. 17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 18. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh na zjištění uživatele tel. č. [tel. číslo] a IP adresy [číslo]. 19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením ohledně uzavření úvěrové smlouvy, čerpání úvěru a splácení úvěru, na která soud v plném rozsahu odkazuje. I přestože není úvěrová smlouva žalovaným podepsaná, tak s ohledem na úhrady úvěru, poskytnuté kopie dokladů totožnosti a výpis z účtu je patrné, že ji uzavřel žalovaný. V rámci zkoumání úvěruschopnosti byly posuzovány veřejné registry, ale nebyl zjištěn a ověřen pracovní poměr žalovaného a ani jeho příjmy, tyto jsou pouze tvrzeny v úvěrové smlouvě. 20. Soud se proto dále podrobně zaobíral posouzením úvěruschopnosti žalovaného. 21. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 23. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 24. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 25. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 26. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 27. Povinnost po