50 C 100/2022-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 5. 2022 doplněnou dne 27. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 25 788,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 22. 9. 2021, úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 354 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů, skóringového modelu a interního expertního systému a údajů uvedených žalovaným v žádosti o klasický úvěr. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 18,10 % ročně v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 314 Kč. Žalovaný však neuhradil jedinou splátku. Proto právní předchůdkyně zesplatnila poskytnutý úvěr ke dni 28. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 24 354 Kč, poplatků za upomínku ve výši 2x 100 Kč a nákladů vymáhacího procesu ve výši 600 Kč, celkem 800 Kč, smluvních pokut ve výši 246,59 Kč, pojistného 476 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 391,50 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 18,10 % ročně a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 788,59 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaný dne 22. 9. 2021 požádal prostřednictvím zprostředkovatele, [právnická osoba], a.s., o uzavření klasického úvěru (viz žádost/smlouva o klasickém úvěru, viz informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru). V žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 34 000 Kč. Celkové výdaje na domácnost činí 8 000 Kč, finanční závazky pak 9 928 Kč. Žalovaný měl záznam v registru SOLUS (viz záznam z registru z 17. 4. 2018). K datu 15. 3. 2019 měl žalovaný čtyři úvěry (viz informace o bonitě klienta). Žalobkyně úvěr v částce 24 354 Kč schválila dne 24. 9. 2021 (viz dopis ze dne 24. 9. 2021). Žalovaný se zavázal spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 18,10 % ročně spolu s pojištěním ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru prostřednictvím 24 měsíčních splátek po 1 620 Kč. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč (viz žádost/smlouva o klasickém úvěru, viz dopis ze dne 24. 9. 2021, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Součástí úvěrové smlouvy byl i sazebník (viz sazebník), produktové podmínky pro klasické úvěry (viz produktové podmínky) a všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky), dle kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Účinností odstoupení se dosud nesplatné pohledávky stanou splatnými. Dne 31. 1. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy s účinností k 28. 2. 2022 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek (viz odstoupení od úvěrové smlouvy). Dlužná částka k 28. 1. 2022 činila celkem 27 181 Kč (viz rozpis dlužné částky). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena dne 14. 3. 2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz potvrzení o připsání úplaty a účinnost postoupení). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2022, viz doklad o odeslání ze dne 23. 3. 2022 – poštovní podací arch). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou s tím, aby dlužnou částku uhradil do 7 dnů (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, by