61 C 132/2022-29 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 296 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru, který byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 19.8.2021. Na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni splatit prostřednictvím 24 měsíčních splátek spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, se smluvním úrokem ve výš 147 Kč v rámci druhé až osmé splátky. Protože žalovaná splátky neuhradila řádně a včas (na úvěr neuhradila ničeho), byl úvěr ke dni 24.1.2022 zesplatněn. Předmětem žaloby je jistina úvěru ve zbývající výši 2 999 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatky za bezpečnou splátku v celkové výši 495 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem v celkové výši 297 Kč, úrokem ve výši 588 Kč, účelně vynaloženými náklady v celkové výši 460 Kč, smluvními pokutami v celkové výši 1 358 Kč, úrokem z prodlení v kapitalizované výši 64,69 Kč za období od 11.7.2022 do 4.8.2022 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 296 Kč od 5.8.2022 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 19.8.2021 se žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč Součástí smlouvy byl i sazebník poplatků a splátkový kalendář. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a úrokem ve výši 49,10 % ročně (tj. ve výši 147 Kč v rámci druhé až osmé splátky) ve 24 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře. Dále se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni případný poplatek ve výši 99 Kč za odložení splátky o 1 měsíc, poplatek ve výši 297 Kč za prodloužení splatnosti splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, smluvní pokutu ve výši 500 Kč při prodlení s úhradou splátky a smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné splátky. Částka 3 000 Kč byla dne 19.8.2021 poukázána na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Z tohoto účtu žalovaná předtím zaslala žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, číslem občanského průkazu a bydlištěm. Totožnost žalované byla dále ověřena verifikační platbou ve výši 1 Kč z účtu žalované a fotokopií občanského průkazu. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní prostřednictvím credit scroringu, který vycházel ze statistického modelu. Dále žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích SOLUS, CEE, ISIR s negativním výsledkem a databázi NRKI s pozitivním výsledkem. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr příjem ve výši 18 000 Kč měsíčně. Dle výpisu z účtu žalované činil konečný zůstatek ke dni 31.7.2021 částku 1 943,32 Kč. Žalovaná splátky nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním naúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 2x 500 Kč a 1x 358 Kč. Dále žalovaná využila 5x možnost odložení splátky, za což byla povinna žalobkyni uhradit poplatek v celkové výši 495 Kč (5 x 99 Kč) a 1x prodloužení splatnosti splátky tzv. korunovým odkladem, za což byla povinna žalobkyni uhradit poplatek ve výši 297 Kč. Na účelně vynaložených nákladech si žalobkyně vyúčtovala částku v celkové výši 460 Kč. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek s upozorněním, že v opačném případě žalobkyně zesplatní celý dluh. Dne 24.1.2022 žalobkyně celý dluh zesplatnila z důvodu prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 19.8.2021 prostředky komunikace na dálku písemnou formou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a smluvním úrokem prostřednictvím 24 měsíčních splátek. 8. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona. 9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěr