48 C 84/2021-225 — Okresní soud v Mostě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok II.) a uložil žalobkyni zaplatit státu náhradu nákladů řízení, jejíž konkrétní výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením (výrok III.). Usnesením č. j. 48 C 84/2021-198 ze dne 8. prosince 2021 rozhodl soud prvního stupně v návaznosti na výrok III. napadeného rozsudku tak, že žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. 2. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z titulu výuky angličtiny pro žalovanou na základě ústně uzavřených dílčích dohod. Dlužná částka byla vyúčtována fakturou č. IV.19 ze dne [datum], předmětem byla výuka angličtiny v rozsahu 64 hodin po [částka] v měsíci dubnu 2019 ve společnosti [právnická osoba] Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uvedla, že počátkem roku 2018 byla uzavřena smlouva mezi žalovanou a žalobkyní, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat výuku angličtiny pro žalovanou v [anonymizováno], kdy výuka měla být poskytována do [datum]. Výuku měl poskytovat za žalobkyni její manžel [příjmení] [příjmení] jakožto rodilý mluvčí, což byla podmínka [anonymizováno]. Splatnost vystavených faktur byla dle dohody vázána na zaplacení faktur [anonymizováno], který má 90denní splatnost. Žalobkyně to akceptovala, proto na jejích fakturách není uvedena splatnost. V sobotu [datum] žalovaná zjistila, že jí žalobkyně e- mailem upozornila, že pokud nezaplatí fakturu za duben 2019 do pondělí [datum], nebude výuku nadále poskytovat. Na to žalobkyně reagovala tak, že připomněla dohodu o splatnosti. Dne [datum] se manžel žalobkyně dostavil do [anonymizováno] a sdělil, že končí s výukou, neboť nedostal zaplaceno. Žalobkyně neměla právo ukončit výuku, smlouva nebyla žalovanou porušena. Smlouva mezi [anonymizováno] a žalovanou zavazovala žalovanou pokračovat ve výuce pod hrozbou sankcí. Žalovaná proto zajistila výuku do [datum] jinou osobou, [jméno] [příjmení], který požadoval o [částka] za hodinu více než žalobkyně. V rozdílu tak vznikla žalované škoda. Celkem se jedná o částku [částka], která byla vyúčtována žalobkyni fakturou č. FV [číslo] ze dne [datum]. K tomu byl učiněn zápočet ve výši [částka], takže žalovaná ničeho žalobkyni nedluží. S tím žalobkyně nesouhlasila, nesporovala uzavření ústní dohody o výuce, sporovala však její obsah, vše bylo pouze na bázi domluvy, nebyly dohodnuty žádné konkrétní náležitosti. Nikdy jí nebyla předložena smlouva s [anonymizováno], nebyl jí znám její obsah ani požadavek na výuku rodilým mluvčím. Neexistoval pevný rozvrh, proto byla každá faktura jiná, a měnil se i počet hodin, rozvrh se tedy průběžně upravoval. Žalobkyně neukončila vztah bezdůvodně, k okamžiku ukončení spolupráce neměla žalobkyně proplacené 4 faktury. 3. Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem svědků a výslechem jednatelky žalované [jméno] [příjmení]. 4. Mj. provedl důkaz fakturou IV.19, ze které zjistil, že touto žalobkyně fakturovala žalované 64 hodin výuky v [anonymizováno] po [částka], tj. [částka]. 5. Dále provedl důkaz výkazy práce manžela žalobkyně za leden až květen 2019, ze kterých zjistil, že manžel žalobkyně v jednotlivých týdnech učil víceméně stejné osoby, přičemž v dubnu 2019 odučil celkem 65 hodin. 6. Z faktury FV [číslo] měl soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná vystavila žalobkyni tuto fakturu na částku [částka] se splatností dne [datum], předmětem faktury je ušlý zisk za výuku angličtiny v období od [datum] do [datum] po [částka] za hodinu, celkem se jedná o 426 hodin výuky v [anonymizováno] rozepsané po jednotlivých měsících, kdy zbytek faktury soud prvního stupně nepovažoval za významný pro rozhodnutí. 7. Z dotazů na [anonymizováno] – školu jazyků a [anonymizována dvě slova] soud prvního stupně zjistil, že cena výuky rodilým mluvčím se v roce 2019 pohybovala kolem 350 – [částka] za hodinu. 8. Z e-mailové korespondence mezi účastníky soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně upozornila emailem ze dne [datum] žalovanou, že faktura za duben 2019 nebyla uhrazena, pokud nebude uhrazena do [datum], nebude nadále poskytována výuka. E-mailem z téhož dne odpověděla žalovaná, že na začátku byla žalobkyně upozorněna, že faktury [anonymizováno] mají splatnost 90 dní. Pokud chce manžel žalobkyně skončit, nic s tím nenadělá a popřeje mu hodně štěstí jinde. E-mailem ze dne [datum] uvedla žalobkyně, že nebyla ujednána dohoda o prodloužené splatnosti faktur, trvá na splatnosti do 30 dnů dle ustálených zvyklostí. V e-mailové odpovědi ze stejného dne uvedla žalovaná, že informace o splatnosti řekla žalobkyni i jejímu manželovi asi před dvěma lety, když začal učit v [anonymizováno], udělala chybu, že to nemá písemně. Dále žalovaná odpověděla, že protože nebudou čekat, myslí si, že jejich spolupráce skončila. Zavolá manželovi žalobkyně a poděkuje mu za spolupráci. 9. K výslechu jednatelky žalované soud prvního stupně uvedl, že vypověděla, že někdy v roce 2016 nabídla žalobkyni a jejímu manželovi, že by mohli učit angličtinu, v rámci výběrového řízení pro výuku angličtiny v [anonymizováno] se s ním domluvila, že by mohl učit. Vyučovat se začalo zhruba od října 2016. Podmínkou [anonymizováno] byla splatnost faktur 90 dnů ode dne doručení a i schválení. Písemné smlouvy s lektory neuzavírala, vždy se s nimi rozumně domluvila. Obvykle to probíhá tak, že když je potřeba nějakých lektorů, osloví s nabídkou ty, o kterých si myslí, že by byli vhodní pro tu výuku, řekne jim rozsah požadované výuky a dobu, po kterou ta smlouva na výuku běží. Pokud lektor onemocnění, odstěhuje se, změní se jeho rodinná situace, tak se to řeší operativně, lektoři to případně dají vědět předem, aby z toho nebyl nějaký problém. Obdobně se řeší i dovolené, kdy se domluví s lektorem a s žákem, jestli to chce vysuplovat, nebo ne. V tomto případě se domluvila s žalobkyní, protože ona měla fakturovat, posléze již operativní věci řešila s manželem žalobkyně. Žalovaná měla zhruba 15 až 16 lektorů. Obsah smlouvy s [anonymizováno] nesdělila žalobkyni celý, pouze splatnost, po nápovědě zástupkyně uvedla i dobu trvání smlouvy. V březnu 2019 sdělila manželovi žalobkyně, že poprvé bude výuka probíhat v [anonymizováno] i o prázdninách, on tomu byl rád. 10. K výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud prvního stupně uvedl, že ten vypověděl, že v minulosti učil pro žalovanou v [anonymizováno], učil asi jeden rok. Neměl uzavřenou písemnou smlouvu s žalovanou. K výuce v [anonymizováno] se dostal, protože zjistil, že žalovaná shání učitele angličtiny do [anonymizováno]. I když chtěl více, nakonec se domluvili na [částka] za hodinu, protože ví, že [anonymizováno] nechtěl dávat víc. Výuku fakturoval a faktury dostával zaplacené, neví, jaká byla splatnost, nemusel to nějak řešit, s jednatelkou žalované nikdy problémy neměl. Řekl jí, že bude učit, dokud bude mít volný čas, domluvili se tak a věděl, že to není problém, protože s ní se dalo vždycky dobře domluvit. 11. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně závěr, že mezi žalobkyní, potažmo jejím manželem, a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda o výuce anglického jazyka v [anonymizováno]. Z opakování osob vyučovaných manželem žalobkyně a [jméno] [příjmení] a z výslechů dospěl soud k závěru, že jeden učitel vyučoval po určitou dobu stále stejné zaměstnance [anonymizováno] na týdenní bázi. Tento závěr považoval soud prvního stupně za logický už jenom z toho, že bylo nutné smluvně vyhodnocovat progres výuky, což by při střídání vyučujících byl problém, nahodilá výuka cizího jazyku ani nedává smysl. Žalovaná uvedla, že se měnili vyučovaní vždy od nového roku, kdy mohli být [anonymizováno] do výuky zařazeni jiní vyučovaní. Takovýto přístup k výuce je zcela logický a dává smysl. Z toho dle soudu prvního stupně vyplývá, že i vyučující museli být schopni odučit celý rok. Vzal proto za prokázané, že žalobkyně a tedy i její manžel měli povinnost setrvat ve výuce nejméně do [datum] a rozsah výuky byl poměrně pevný. Tvrzení žalobkyně, že se výuka řešila de facto dohodami ad hoc, dle soudu prvního stupně neodpovídá výkazům a je v rozporu i s předloženým rozvrhem výuky, když z ničeho nevyplývá, že by se nějak zásadně měnil rozsah, doba či čas výuky či samotní vyučovaní. Dle soudu prvního stupně je zcela nereálné domnívat se, že se žalovaná mohla při tak rozsáhlé výuce v [anonymizováno] spoléhat na dohodu ad hoc s vyučujícím, na to by žádný rozumný podnikatel nemohl přistoupit, neboť by to pro něj bylo příliš velké riziko, a to i s ohledem na existenci a výši smluvních pokut ze strany [anonymizováno]. Dále se soud prvního stupně zabýval obvyklou dobou k zaplacení faktur vystavených žalobkyní žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že faktury byly hrazeny v průměru za 43,5 dne. Shledal, že pokud byl