61 C 213/2022-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 10. 2022 ve znění doplnění ze dne 13. 1. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 19 730 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 5. 8. 2021 se žalovanou prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit žalobkyni úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč a smluvním úrokem ve výš 735 Kč prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě lustrací v nebankovních registrech (SOLUS, NRKI), CEE a ISIR a na základě dalších ukazatelů v rámci zjišťování kreditního skóre. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 6 125 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení se splácením úvěru, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 1. 4. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 13 124 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 560 Kč a smluvních pokut v kapitalizované výši 3 106 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 730 Kč od 19. 9. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaná dne 5. 8. 2021 uzavřela se žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výš 199 Kč (vše v rámci 1. splátky) a úrokem ve výši 49,10 % ročně (tj. ve výši 735 Kč v rámci druhé až osmé splátky) ve 24 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře. Dále se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni případný poplatek ve výši 1 485 Kč za Korunový odklad splátek. V případě prodlení s úhradou splátky se smluvní strany domluvily na smluvní pokutě ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání (viz úvěrová smlouva, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Součástí úvěrové smlouvy byl sazebník (viz sazebník). Právní osobnost žalobkyně je prokázána z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Totožnost žalované byla prokázána kopií občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu). Úvěr byl poukázán na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne 5. 8. 2021 uvedený v úvěrové smlouvě (viz opis výpisu proplacení smlouvy a potvrzení o provedené platbě, viz úvěrová smlouva, viz sdělení [právnická osoba], ze dne 6. 1. 2023). Žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána se mzdou ve výši 24 000 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem pak činily celkem 16 000 Kč, záznam v databázích ISIR, SOLUS a CRIBIS neměla (viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta). Žalovaná měla v červnu 2021 další 3 úvěry. Dva z nich splácela celkovou částkou 3 026 Kč měsíčně. Třetí úvěr ve výši 6 000 Kč měla žalovaná uhradit jedinou platbou (viz úvěrová zpráva NRKI). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 6 125 Kč, které žalobkyně započetla částečně na úhradu úroků, poplatků, smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na zesplatnění celé výše úvěru dne 14.2.2022 (viz výzva). Dne 1. 4. 2022 žalobkyně úvěr z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek zesplatnila (viz výzva ke splacení celé půjčky ze dne 1. 4. 2022). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 19. 8. 2022, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu s poplatky a smluvním úrokem prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši dle splátkového kalendáře. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 6 125 Kč. 7. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 toho