61 C 44/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 5 872,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 17. 3. 2016 uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit půjčku spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem 2 100 Kč odpovídající 23,66 % roční úrokové sazbě, odměnou za administrativní činnosti ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč prostřednictvím 58 týdenních splátek ve výši 457 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 27. 4. 2017 Celkem žalovaná uhradila na půjčce částku 20 633,42 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právní nástupkyní společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba] (po změně názvu [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]). Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 5 497,12 Kč, úhrad za služby ve výši 375,46 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 4 472,67 Kč představující smluvní úrok ve výši 23,66 % ročně z jistiny 5 497,12 Kč od 28. 4. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do data postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019 a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 513,16 Kč představující zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny 5 497,12 Kč od 5. 5. 2017 do data postoupení pohledávky dne 29. 11. 2019. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 23,66 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 5 497,12 Kč od 17.9 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou souhlasí a navrhuje splátkový kalendář ve výši 500 Kč měsíčně z důvodu tíživé finanční situace. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaná dne 17. 3. 2016 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši 15 000 Kč (viz smlouva o půjčce). Žalovaná v době uzavření smlouvy o půjčce bydlela v nájmu ve společné domácnosti s partnerem. Byla zaměstnána jako dělnice. [obec] mzda žalované činila 14 800 Kč měsíčně, další příjmy činily 16 000 Kč. Výdaje na domácnost činily 12 000 Kč měsíčně, na nájmu/inkasu žalovaná platila 5 800 Kč měsíčně, na splátkách úvěrů 2 600 Kč (viz karta zákazníka). Dle karty klienta byly údaje ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladů SIPO. Žalovaná se zavázala k půjčce uhradit i souhrnný poplatek 11 100 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 406 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy (viz smlouva o půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 23,72 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (viz článek 1.2 smluvních podmínek). Žalovaná na půjčku uhradila celkem částku 20 633,42 Kč. Na základě fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právní nástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], která dne 30. 9. 2016 změnila název na [právnická osoba] (viz výpis z obchodního rejstříku). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, viz doklad o odeslání ze dne 13. 12. 2019 - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 10. 10. 2022, viz doklad o odeslání ze dne 10. 10. 2022 - podací lístek). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 15 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč a poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 406 Kč v 58 týdenních splátkách počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy. Žalovaná na zápůjčku uhradila celkem 20 633,42 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 7. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25. 7. 2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen s