61 C 271/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě výměru sociální podpory, nájemní/podnájemní smlouvy, dokladů SIPO o výdajích žalované a z výpisů z účtu, insolvenčního rejstříku. Údaje takto získané byly zaneseny do zákaznické karty. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem , částka, (půjčku , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, ) prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do , datum, . Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila na půjčce částku , částka, . Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , souhrnného poplatku ve zbylé výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, představující úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, představující úrok ve výši 21 % ročně z , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data postoupení pohledávky dne , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně a 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:5. Žalovaná dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši , částka, (viz smlouva o půjčce). Žalovaná se zavázala k půjčce uhradit i souhrnný poplatek , částka, , a to vše v 60 týdenních splátkách po , částka, . Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši , částka, , z poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaná převzala půjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy (viz smlouva půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne , datum, smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , viz doklad o odeslání ze dne , datum, - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek).6. Po právní stránce soud posoudil smluvní vztah mezi účastníky v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do , datum, . Postoupení pohledávky pak soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Dle § 39 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.Dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je