Žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalovanému do užívání jednotku č. 230/1 (byt. č. , hodnota, ) v nemovitosti na adrese , adresa, . Nájemní vztah byl na základě dohody smluvních stran prodlužován a trval do , datum, . Předmětnou žalobou žalobkyně požaduje zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu za období květen 2022 ve výši , částka, , červen 2022 ve výši , částka, , červenec 2022 ve výši , částka, , říjen 2022 ve výši , částka, a leden 2023 ve výši , částka, a dále nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši , částka, za rok 2022.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, měl soud za prokázané, že mezi účastníky vznikl dne , datum, nájemní vztah k bytové jednotce č. , hodnota, v bytovém domě č. p. 230, v , adresa, . Z této smlouvy měl soud rovněž za prokázané automatické prodlužování nájemního vztahu vždy o 3 měsíce.5. Z evidenčního listu nájemce bytu ze dne , datum, soud zjistil, že výše nájemného činila částku , částka, a výše zálohy spojené s užíváním bytu činila částku , částka, . Splatnost celkové částky byla stanovena vždy k 25. dni předcházejícího měsíce.6. Z předávacího protokolu ze dne , datum, měl soud za prokázané předání bytu k tomuto dni ze strany žalobkyně do užívání žalovaným, včetně zaevidování stavu měřidel energií.7. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2022 soud zjistil, že celkové náklady na služby činily , částka, , přičemž žalovaný uhradil na zálohách , částka, . Výše nedoplatku z tohoto vyúčtování tak představovala částku , částka, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě celé dlužné částky.9. Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vznikla žalovanému povinnost hradit sjednané nájemné. Nárok žalobkyně na úhradu nedoplatků za služby spojené s užíváním bytu soud posoudil podle § 2247 o. z. ve spojení s § 7 zákona č. 67/2013 Sb., neboť z provedeného vyúčtování vyplynula výše skutečných nákladů na služby, výše uhrazených záloh i výsledné nedoplatky. Nárok na úroky z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl. Z důvodu, že je žalovaný v prodlení s jednotlivými platbami na nájemném spolu se zálohami na služby a zároveň je v prodlení s placením nedoplatku na službách, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek.11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.