6 C 153/2021-121 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobci se domáhají ochrany rušené držby, když navrhují, aby v řízení podle § 177 odst. 2 o.s.ř. zakázal soud žalovaným provádět stavbu a terénní úpravy související se stavbou silnice I/33 [obec] – obchvat. Žalobci tvrdí, že jsou spoludržiteli pozemkové služebnosti, která umožnila, aby panující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] byl zpřístupněn z veřejné komunikace č. [anonymizováno] (dále jen veřejná komunikace) a to prostřednictvím pozemku služebného parc. [číslo] v témže katastrálním území (dále jen služebný pozemek) a přes pozemek parc. [číslo] v témže katastrálním území. [příjmení] služebnost ve formě práva cesty, zahrnující jak jízdu jakýmkoliv vozidlem, tak i právo chůze po celém služebném pozemku byla zřízena listinou z [datum], právo služebnosti bylo vloženo do katastru nemovitostí dne [datum]. Přístup z veřejné komunikace ke služebnému i panujícímu pozemku, jako i ke všem dalším pozemkům žalobců v téže lokalitě, které jsou uvedeny na plánku katastrální mapy a je vyznačen takto: služebností dotčené pozemky jsou označeny křížky, přilehlá veřejná komunikace šipkami. Pozemky vyšrafované byly do právní moci rozhodnutí o vyvlastnění části pozemků par.č [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců a to v režimu společného jmění manželů. Pozemek parc. [číslo] v témže k.ú. je ve výlučném vlastnictví žalobce. 2. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 10. 5. 2021 č.j. KUKHK [číslo] MJ/2020-32, které bylo doručeno žalobcům dne 13. 5. 2021, čímž nabylo právní moci, bylo žalobcům mimo jiné odňato vlastnické právo k převážné části služebného pozemku nově označeného parc. [číslo] (odděleno z pozemku p. [číslo]) a vlastnické právo k části panujícího pozemku nově označeného parc. [číslo] (odděleno z pozemku p. [číslo]). Vlastnické právo přešlo na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetku státu pro ŘSD ČR. – rozhodnutí o vyvlastnění se nikterak nevztahuje na věcné břemeno služebnosti, které je specifikováno shora. 3. Žalobci jsou jako spoludržitelé nemovité věci – předmětné služebnosti, ohroženi chystaným prováděním stavby silnice, povolené rozhodnutím Odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. KUKHK [číslo] DS/2019-8 ze dne 20. 7. 2020, kterým byla povolena stavba I/33 [obec] – obchvat, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odboru pozemních komunikací ze dne 9. 2. 2021, [číslo jednací]. Prováděním stavby silnice na vyvlastněné části pozemku panujícího i služebného vznikne faktická překážka, pro níž již nebude možno právo cesty – jízdy jakýmkoliv vozidlem či chůzí na zbylé části pozemků ve vlastnictví žalobců v dané lokalitě realizovat. Poté, kdy bylo vydáno pro přímého stavebníka –ŘSD ČR vyvlastňovací mezitímní rozhodnutí, již nebrání ničeho tomu, aby již započatá stavba pokračovala na vyvlastněných pozemcích žalobců. Dnem právní moci rozhodnutí o vyvlastnění (13. 5. 2021) tak odpadly všechny dosavadní překážky, které bránily tomu, aby ŘSD ČR započalo se stavbou, která mu byla dříve povolena, neboť do té doby byli žalobci jako vlastníci chráněni. Žalobci se domáhají práva na ochranu držby ve lhůtě stanovené v § 1008 o.z., neboť tato lhůta započala dnem 13. 5. 2021. 4. Žalobci své právo věcného břemene – služebnosti namítali v řízení o vydání stavebního povolení, tak v řízení o vyvlastnění. Ve správních řízeních nebylo k této námitce přihlíženo, dle žalobců se správní orgány s námitkou řádně nevypořádaly. 5. K pasivní legitimaci žalovaných uvádějí žalobci, že žalovaný 1) je přímým stavebníkem předmětné stavby ohrožující právo služebnosti žalobců a právnickou osobou, v jejíž prospěch bylo vydáno stavební povolení. Žalovaný 2) je zřizovatelem žalovaného 1), tj. osobou, které je ŘSD ČR ze své činnosti stavebníka plně odpovědné. Současně je stát budoucím vlastníkem stavby. Realizace stav by je prováděna se souhlasem žalovaného 2). Žalovaný je tak nepřímým ohrožujícím rušitelem práva držby žalobců, které je předmětem daného řízení. 6. Žalovaný 1) ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil následovně: Žalovaný 1) uvedl, že žalobci se pokoušejí nesprávně využít instituty civilního práva a civilní soudní řízení, aby brojili proti správním řízením a v nich vydaným rozhodnutím. Žalobce se fakticky ohrazují proti důsledkům správního rozhodnutí – mezitímního rozhodnutí o vyvlastnění. Jeho soudní přezkum však přísluší správnímu soudu. Žalovaný uvádí, že v rámci řízení o stavebním povolení ke stavbě byly řádně vypořádány všechny námitky žalobců, tedy stavební, postupoval cestou práva, přičemž vliv stavby na okolní prostředí včetně práv žalobců byl v řízení řádně posuzován. Žalobci netvrdí ani neprokazují žádný faktický zásah, který by hrozil nebo nastal jejich služebnosti, netvrdí tedy jak je svémocně jejich držba rušena. 7. Dle žalovaného 1) není do držby služebnosti žalobců nijak zasaženo ani zásah nehrozí. Žalobci se domáhají služebnosti popsané shora. Žalobci se nároku domáhají výhradně z titulu držby služebnosti nikoliv z titulu jejich vlastnického práva k předmětným pozemkům. Žalobcům bylo výše citovaným rozhodnutím Krajského úřadu královéhradeckého kraje ze dne [datum] odňato vlastnické právo k převážné části pozemku [anonymizováno] a to oddělená a vyvlastněná část nově označená p. [číslo] vlastnické právo k části pozemku [anonymizováno] a to oddělená a vyvlastněná část nově označená p. [číslo]. Vlastnické právo přešlo na Českou republiku. Na základě služebnosti mají žalobci jako vlastníci panujícího pozemku oprávnění jezdit po pozemku služebném, tj. parc. [číslo]. Taková služebnost však nezakládá žádné právo na pokračování cesty přes pozemek parcelní [číslo] v témže k.ú., jak žalobci tvrdí v žalobě. [příjmení] pozemku [číslo] nemůže služebností poskytnout ani právo na připojení k veřejné pozemní komunikaci, to může být založeno jedině povolením silničního správního úřadu podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, nikoliv soukromoprávní služebností. Žalobci se snaží tvrdit, že obsahem tvrzené služebnosti je umožnění přístupu na pozemek 183 z veřejné komunikace. To však z obsahu služebnosti neplyne. Držba tvrzení služebnosti opravňuje žalobce výhradně k právu cesty a jízdy mezi pozemkem [anonymizováno] a [anonymizováno]. Toto právo není dle žalovaného 1) zahájením stavby nijak dotčeno. Mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] bude stále možno volně projíždět a procházet v rozsahu, který není dotčen rozhodnutím o vyvlastnění. Služebný pozemek p. [číslo] nesousedí s komunikací č. [anonymizováno]. Služebnost, na kterou žalobci odkazují, nezahrnuje práva k užití pozemku p. [číslo] především ani právo na zpřístupnění panujícího či služebného pozemku z veřejné komunikace č. [anonymizováno]. Takové právo nemůže být předmětnou služebností založeno. Na pozemku p. [číslo] žádná služebnost ve prospěch pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] nevázne. Žalovaný namítá, že zahájením stavby nemůže dojít k zásahu do držby služebnosti žalobců ani k jejímu ohrožení. Žalobci ani netvrdí žádné konkrétní zásahy či ohrožení. 8. Žalovaný 1) dále namítá, že žalobci namítají nemožnost jízdy na jejich zbylé pozemky v důsledku vyvlastnění. To ale není relevantní argument pro toto civilní řízení. K případnému omezení přístupu nevede realizace stavby, ale pozbytí vlastnického práva žalobců z titulu rozhodnutí o vyvlastnění. Otázka zániku připojení pozemků, jichž se služebnost týká, nemůže být předmětem tohoto řízení. Pozemky byly vyvlastněny jen v nezbytném rozsahu. Stavba nezasáhne možnost průjezdu a průchodu mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Proto žalovaný 1) nemohl a nemusel žádat vyvlastnění celých pozemků uvedených čísel, včetně služebnosti. Žalobci se naopak mohli domáhat rozšíření vyvlastnění i na další jejich práva a nemovitosti, která by se vyvlastněním stala obtížně upotřebitelná. To neučinili. Žalovaná 1) dále poukazuje na skutečnost, že dle § 6 zákona o vyvlastnění vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě. Služebnost, ochrany jejíž držby se žalobci domáhají tak v rozsahu, který se týká vyvlastněných částí pozemku p. [číslo] p. [číslo] zanikla a takový zánik práv není nutno uvádět ve výroku rozhodnutí. 9. Žalovaný 1) dále namítá, že žalobci služebnost fakticky nevyužívají. Pozemky jsou spolu se sousedními pozemky obdělávány jako jeden funkční celek. Přístup k nim je a historicky byl zajišťován jiným způsobem, než který se snaží žalobci nyní tvrdit. Přístup nebyl realizován přes pozemek p. [číslo] ale skrze jiné pozemky s napojením na veřejnou pozemní komunikaci v jiném místě, jak je viditelné ze stop zemědělských strojů z historických leteckých snímků a z foto mapy katastru nemovitostí. Předmětnou stavbou tedy nemůže být fakticky zasaženo do služebnosti žalobců, když žalobci tuto ani nevyužívají. Dle názoru žalovaného 1) byla služebnost zřízena jen ve snaze o obstrukce při realizaci veřejně prospěšné stavby. Žalobci se snaží o zjevné zn