14 C 230/2022-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ [číslo]). 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalobce se na počátku roku 2022 stal obětí trestného činu ze strany neznámého pachatele, který dne [datum] z jeho bankovního účtu neoprávněně převedl částku ve výši [částka] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Z tohoto účtu žalované byla uvedená částka v několika dílčích platbách převedena dále. Jednání žalované naplnilo znaky trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, z něhož byla pravomocně uznána vinnou trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne 27. června 2022. Žalobce do trestního řízení v souladu se zákonem přihlásil svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení, s tímto nárokem však byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný dne [datum] zaslal žalované předžalobní výzvu, v níž ji vyzval, aby mu bezdůvodné obohacení ve výši [částka] vydala, resp. aby mu předmětnou částku zaslala na ve výzvě uvedený účet nejpozději do [datum]. Tato předžalobní výzva se však žalobci vrátila jako nedoručená. Žalobce žalovanou osobně nezná a nemá jinou možnost, jak se žalovanou komunikovat. Proto mu nezbylo než se obrátit na nadepsaný soud se žalobou o vydání bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též„ OZ“), každý, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí mj. zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 3003 OZ nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. Žalovaná na svůj účet bez právního důvodu (v důsledku protiprávního jednání třetí osoby) obdržela peněžité prostředky žalobce. Tyto následně v několika dílčích platbách odeslala ze svého účtu pryč. Za předmětné jednání byla žalovaná pravomocně uznána vinnou ze spáchání trestného činu. Je proto evidentní, že byla nepoctivým příjemcem bezdůvodného obohacení a že je povinna je vydat žalobci v rozsahu, v jakém je nabyla. Další osud peněžitých prostředků žalobce po jejich připsání na bankovní účet žalované je zcela nerozhodný. Občanský zákoník neuvádí žádné speciální pravidlo pro určení splatnosti závazku z bezdůvodného obohacení. Uplatní se proto obecná úprava, podle níž nastává splatnost v okamžiku, kdy věřitel dlužníka o plnění požádá. Žalobce dne [datum] žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zaslal výzvu, aby mu bezdůvodné obohacení v celém rozsahu nejpozději do [datum] vydala. Žalované výzva fakticky doručena nebyla. Proto se zde uplatní domněnka doby dojití ve smyslu § 573 OZ a výzva je vůči žalované účinná od [datum]. S ohledem na nedostatek faktického doručení je již nyní zřejmé, že žalovaná v žalobcem stanovené lhůtě, a tedy řádně a včas, bezdůvodné obohacení nevydá. Dne [datum] se proto žalovaná dostane do prodlení. Žalobci od tohoto dne vznikne nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z celé dlužné částky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z kopie obrazovky v internetovém bankovnictví žalobce – potvrzení o provedení platby z účtu žalobce na účet žalované dne [datum], z trestního příkazu Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne 27. června 2022 s doložkou právní moci a z předžalobní výzvy ze [datum]. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby, kterým tedy zjištěný skutkový stav odpovídá a soud na ně pro stručnost odkazuje. 7. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2 999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 34 993,20 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (9 340 Kč za jeden úkon právní služby), tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem 3 účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalobce doložil, že je jejím plátcem ve smyslu § 137 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 34 993,20 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 12. Žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků, proto povinnost platit soudní poplatek ve výši dle položky 1 Sazebníku v příloze zákona o soudních poplatcích přechází na žalovaného (§ 2/3 zákona o soudních poplatcích). Uvedenými ustanoveními je odůvodněn výrok IV.