14 C 83/2023-39 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o půjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel"), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě, k uvedenému prosím vizte poslední větu rámečkem ohraničeného textu Smlouvy. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 11 776 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal Původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 27 776 Kč, a to v 55 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené Původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. K uvedenému prosím vizte rámečkem ohraničený text Smlouvy a dále čl. 13 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den [datum]. Žalobce doplňuje, že shora definovaný sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, vizte prosím ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Právní předchůdce žalobce neprecizoval, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Je třeba ale zdůraznit, že zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaný tak byl již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměn s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od [datum] do [datum]. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum] svůj závazek nesplnil. Žalovaný [příjmení] věřiteli uhradil částku ve výši 2 996 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky, k uvedenému prosím vizte čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 2 996 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne [datum] dostal do prodlení s úhradou částky 24 780 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 16 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 8 780 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi Původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 780 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 16 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 8 780 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], k tomu prosím vizte čl. XV. odst. [číslo] in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, k tomu prosím vizte čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp.zn. 23 Spr 590/2018 a 23 Spr 592/2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši [částka] a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 8 780 Kč, případné shora specifikované kapitalizované zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od [datum] (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na Přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. [datum] počítaný z žalované jistiny pohledávky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit. 6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o půjčce prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 8. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeh