Okresní soud v Náchodě 15 C 122/2025-182 – Smlouva o smlouvě budoucí
Okresní soud v Náchodě · 24. 6. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o zaplacení 175.323 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 175 323 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 128 656 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalobce je vlastníkem obytných a rekreačních nemovitostí v katastrálním území , adresa, . V jeho vlastnictví je dům , Anonymizováno, v obci , adresa, , který je součástí pozemku , Anonymizováno, a přilehlé pozemky tvořící převážně zahradu (pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Od léta , Anonymizováno, žalobce jednal se žalovaným o prodeji nemovitostí, o které jevil vážný zájem. Prodej se měl uskutečnit na základě smlouvy o smlouvě budoucí za částku , Anonymizováno, . Smlouva byla se žalovaným předjednána. Žalovaný rovněž měl zájem v nemovitosti bydlet již od , Anonymizováno, Za tím účelem byl vypracován návrh nájemní smlouvy, který byl spolu s návrhem smlouvy o smlouvě budoucí kupní žalovanému zaslán emailem dne , datum, . Obě smlouvy měly být na přání žalovaného uzavřeny na pana , jméno FO, , který měl formálně vystupovat jako kupující. Žalovaný měl s panem , jméno FO, nemovitosti dočasně užívat za částku , Anonymizováno, měsíčně do doby prodeje. S panem , jméno FO, však žalobce nejednal. I přes opakované přísliby však pan , jméno FO, ani žalovaný nájemní smlouvu nepodepsal. Nepodepsal nakonec ani smlouvu o smlouvě budoucí na prodej nemovitostí. Když i přes předchozí sdělení pan , jméno FO, nepřijel ani do konce , Anonymizováno, , žalovaný po dotazech uvedl, že pan , jméno FO, má přijet do České republiky v , Anonymizováno, . Jelikož nepřijel ani v listopadu, byla celá situace žalobci podezřelá a ptal se žalovaného, zda má tedy o nemovitosti zájem. K tomu žalovaný uvedl, že smlouvu nakonec podepíše sám, že se může zaručit, jelikož vlastní několik nemovitostí v Německu, ale že vyřízení by trvalo několik týdnů. Vzhledem k okolnostem žalobce pojal podezření, že se jedná ze strany žalovaného o podvod a dne , datum, jej vyzval k vyklizení nemovitostí. Ten již od této doby přestal komunikovat, avšak nemovitosti nadále užíval a odmítal vyklidit a předat žalobci zpět. Následně se žalobce začátkem , Anonymizováno, náhodou dozvěděl o tom, že žalovaný prodává vybavení nemovitostí třetím osobám. Proto byl následně jednatel žalobce podat trestní oznámení. Dne , datum, pak jednatel žalobce podal na policii vysvětlení spolu s panem , jméno FO, , kterému byly některé věci z nemovitostí nabízeny žalovaným ke koupi a který byl během návštěvy nemovitostí, kterými byl provázen žalovaným a jeho manželkou, okraden o 40 000 Kč. Nemovitosti byly vyklizeny až dne , datum, na základě rozhodnutí zdejšího soudu o ochraně z rušené držby za asistence soudního exekutora a příslušníků policie. Nemovitosti se nacházely v okamžiku převzetí žalobcem zpět do jeho držby ve značně zaneřáděném stavu a poškozené. Rovněž byly z nemovitostí žalovaným odcizena celá řada věcí, ať se již jednalo o vybavení, nebo o věci osobní hodnoty nacházející se v trezoru (osobní fotografie jednatele žalobce), který byl žalovaným vypáčen. Žalovaný užíval předmětné nemovitosti a měl je ve své kontrole v období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, až do dne , datum, , kdy je přezval zpět žalobce. Tyto nemovitosti užíval bez právního důvodu nejpozději od , datum, , do kdy po něm žalobce požadoval, aby nemovitosti vyklidil, bez právního důvodu. Nicméně i v předchozím období žalovaný neměl k užívání řádný právní titul, neboť uvedl žalobce v omyl. Žalovaný původně žalobci tvrdil, že nemovitosti koupí a předstíral vážné jednání o uzavření jak smlouvy o smlouvě budoucí kupní, tak nájemní smlouvy, podle níž měl dočasně nemovitosti užívat za měsíční nájemné , Anonymizováno, . Žalovaný je proto povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení získané neoprávněným užíváním nemovitostí. Za měsíce říjen a listopad a první půlku prosince roku 2024 pak toto bezdůvodné obohacení činí minimálně částku, kterou žalobce očekával, že za poskytnutí nemovitostí obdrží, tj. , Anonymizováno, . Za další období je pak povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé úplaty, kterou by žalobce za přenechání nemovitostí obdržel v případě řádného pronájmu. Obvyklá měsíční úplata za užívání předmětných nemovitostí představuje podle odborného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, částku 50 000 Kč měsíčně. Žalobce k plnění části nároku za období do , datum, vyzval žalovaného již dne , datum, předžalobní výzvou, která byla žalovanému uložena k vyzvednutí na poště dne , datum, . Nejpozději dne , datum, tak byla tato část nároku splatná, a proto žalobce přepočítává částku , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období do , datum, podle kurzu devizového trhu vyhlášeném ČNB k tomuto dni ve výši 25,170 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení v částce 78 656 Kč za období do , datum, a v částce 96 667 Kč za období do , datum, do , datum, (50 000 Kč / 30 dní v měsíci * 58 dní), celkem je tedy povinen zaplatit částku 175 323 Kč. Úrok z prodlení pak náleží žalobci za část již uplatněného nároku za období do , datum, ve výši 78 656 Kč a za období od , datum, do , datum, ve výši 50 000 Kč, celkem tedy z jistiny 128 656 Kč, kdy tato jistina byla splatná dne , datum, a zákonný úrok z prodlení činí 12 % ročně. Žalobce závěrem upozornil, že mu není znám současný pobyt žalovaného. Poslední známou adresou je adresa předmětných nemovitostí, kde se nejpozději do , Anonymizováno, žalovaný zdržoval a se svou rodinou bydlel. Podle informací, které se žalobce v průběhu věci dozvěděl, má být žalovaný v mezinárodním pátrání z důvodu společného únosu dítěte s jeho partnerky z Německa a patrně páchal i další trestnou činnost.2. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného, byl žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ustanoven opatrovník , Jméno advokáta B, , advokát se sídlem v , adresa, .3. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že některé tvrzené skutečnosti ze strany žalobce nejsou podloženy. Z žaloby jednak nevyplývá skutečný rozsah užívání nemovitostí žalovaným, ani doba jejich užívání není ničím doložena. Stejně tak není dostatečně prokázána výše bezdůvodného obohacení, kdy žalobce odkazuje pouze na stručné odborné vyjádření k obvyklé ceně nájemného od realitní kanceláře.4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7/2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť odpovědnost z bezdůvodného obohacení vznikla na území České republiky, kde žalovaný neoprávněně užíval nemovitosti. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9 o. s. ř. „a contrario“, jeho místní příslušnost, je dána ustanovením § 86/2. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení článku 10/2, 3 nařízení ES č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, kde měl žalobce i žalovaný bydliště v okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti, jež vedla k bezdůvodnému obohacení.5. Z výpisu z katastru nemovitostí , Anonymizováno, spisu má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí: pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , vše zapsáno na , Anonymizováno, obci a k.ú. , adresa, (dále jen „předmětné pozemky“).6. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní č.l, Anonymizováno, (překlad č.l. , Anonymizováno, ), smlouvy o nájmu domu č.l, Anonymizováno, (překlad , Anonymizováno, ) včetně přílohy č. , hodnota, přihlašovacího tiskopisu cizince , Anonymizováno, (překlad č.l. , Anonymizováno, ), e-mailové komunikace , Anonymizováno, překlad , Anonymizováno, spisu), , Anonymizováno, spisu (překlad , Anonymizováno, ), , Anonymizováno, spisu (překlad , Anonymizováno, spisu), , Anonymizováno, spisu (překlad , Anonymizováno, spisu) má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala jednání stran uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní a nájemní smlouvy k předmětným nemovitostem, kdy žalovaný projevil zájem o nájem i koupi předmětných nemovitostí. Ze strany žalobce byl sepsán návrh nájemní smlouvy s nájmem na dobu určitou od , datum, do , datum, s výši nájemného , Anonymizováno, . Tento návrh, kde byl jako nájemce označen , jméno FO, , byl žalovanému zaslán na jeho-emailovou adresu stejně jako návrh smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kde byl jako budoucí kupující také označen , jméno FO, . Žalobce žádal od žalovaného listiny k prokázání jeho majetkové situace v Německu. Žalovaný se zasláním těchto listin otálel, ujišťoval však žalobce, že má dostatečný majetek k zajištění kupní ceny.7. Z výzvy k neprodlenému vyklizení nemovitostí v , Anonymizováno, ze dne , datum, , e-mailu ze dne , datum, (překlad , Anonymizováno, ), podacího lístku ze dne , Anonymizováno, , dodejky č, Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobce žalovanému dne , datum, zaslal výzvu k neprodlenému vyklizení předmětných nemovitostí a jejich předání žalobci, poté, co byl ze strany žalobce odvolán souhlas s jejich užíváním.8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení jednatele žalobce ze dne , datum, má soud za prokázané, že jednatel žalobce žalovanému nabídl za snížené nájemné apartmán v obci , adresa, . Během , Anonymizováno, se pak žalovaný do bytu nastěhoval i s rodinou, tedy partnerkou a čtyřmi dětmi. K tomuto předmětu nájmu byla sepsána nájemní smlouva s nájemných 7 500 Kč měsíčně. V , Anonymizováno, žalobce zadal nacionále nájemníků na cizineckou policii. Ta po nějaké době přijela s tím, že jedno z dětí je v pátrání a chlapce rodičům odebrala a tento byl deportován do Německa. Od žalovaného jednatel žalobce zjistil, že museli z Německa odejít kvůli sporům s bývalým manželem jeho partnerky. V průběhu hovorů mezi žalovaným a jednatelem žalobce, kdy se tento zmínil o nemovitosti v obci , adresa, , začal mít žalovaný o tuto nemovitost enormní zájem. Po prohlídce měl zájem o její odkoupení. Jednatel žalobce se se žalovaným ústně domluvil, že by tuto nemovitost mohli začít obývat a v průběhu by se připravila kupní smlouva. V průběhu , Anonymizováno, začal žalovaný vyklízet byt v , adresa, a stěhovat věci do , Anonymizováno, . Do , Anonymizováno, se přestěhoval v průběhu měsíce , Anonymizováno, , kdy žalobce sepsal návrh nájemní smlouvy i návrh smlouvy o budoucí smlouvě kupní. Tyto návrhy smluv žalovaný nikdy nepodepsal. Od , Anonymizováno, žalovaný bydlel , Anonymizováno, i se svojí rodinou na základě ústní dohody. Původně byly smlouvy připraveny na jméno , jméno FO, , dotyčný však z Německa nepřijel. Žalovaný nakonec uvedl, že smlouvu podepíše sám. Žalovaný uvedl, že má v Německu nemovitosti a doložení by trvalo několik týdnů. Žalobce měl stále větší podezření, že se jedná o podvod. Proto dne , datum, zaslal žalovanému výzvu k vyklizení nemovitostí. Dne , datum, přijel jednatel žalobce do , Anonymizováno, za účasti Policie ČR. Vstupní brána byla ohraničena řetězem s kladkou, kterou musel přestřihnout. V areálu zkoušeli bouchat na dveře a okna, nikdo neotvíral. Proto vykopnul vstupní dveře. Poté přišel z patra žalovaný, nekomunikoval, nechtěl si převzít tiskopis o vyklizení nemovitosti. Dokument mu byl ponechán na stole. Týden nazpět jednatele žalobce kontaktoval pan , jméno FO, , že koupil nějaké předměty od žalovaného. Tyto jednatel policii specifikoval.9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, má soud za prokázané, že poprvé se žalovaným setkal na , Anonymizováno, , kdy se žalovaný zajímal o jeho sbírku motocyklů. Někdy po , datum, obdržel od žalovaného SMS zprávu s tím, že má nějaké staré věci, které prodává. , jméno FO, k němu jel do , Anonymizováno, , kde od žalovaného zakoupil zarámovaný plakát koně, dvě pračky, tři sady půllitrů. Věci žalovaný prodával jako majitel. K prodeji nabízel i další věci jako starožitnou komodu, brnění, starý gobelín, nástěnné malby na dřevotřísce, trezor.10. Z exekutorského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, včetně přílohy č. , hodnota, (fotografií), vyjádření soudního exekutora ze dne , datum, a ortofotomapy , Anonymizováno, má soud za prokázané, že jednatel žalobce se i s exekutorem a za přítomnosti , právnická osoba, dostavili do předmětných nemovitostí, kdy se jednatel žalobce rozhodl převzít objekt sám z důvodu obavy hrozící škody na majetku, zejména z důvodu mrazivého počasí. Žalovaný dle sdělení policie i soudního vykonavatele objekt opustil, je v mezinárodním pátrání a na útěku pro únos dítěte. Objekt , Anonymizováno, se skládá z hlavní budovy, umístěné z čelního pohledu vlevo, vedlejší budovy, umístěné z čelního pohledu vpravo a dále z budov vedlejších, umístěných na dvoře. Průčelí hlavní budovy a vedlejší budovy jsou spojena ohradní zdí, v níž je umístěna u hlavní budovy kovová branka pro pěší a přibližně v jedné třetině délky kovová brána umožňující vjezd na dvůr objektu. , adresa, pro pěší byla zamčena, vjezdová brána byla taktéž zamčena a ve spodní části zajištěna kovovým řetězem opatřeným visacím zámkem. Tento řetěz musel jednatel žalobce přestřihnout. Ve stěně hlavní budovy vlevo pak jsou umístěny 3 dveřní otvory opatřené dvoukřídlovými dveřmi. Jednatel žalobce vyzkoušel všechny klíče, které měl k dispozici, žádný klíč ani do jednoho zámku dveří nepříslušel. Dveře byly nakonec otevřeny za pomocí páčidla. V jídelně jsou dveře vedoucí ven z budovy, které byly zevnitř zataraseny nábytkem, bránícím pohybu kliky a opatřeny petlicí s visacím zámkem. V místnosti, kde je naistalován kotel, se nacházejí další dveře vedoucí ven z objektu. Tyto byly uzamčeny, zevnitř opatřeny petlicí a visacím zámkem. Na hlavní obytnou budovu navazuje zděný přístavek, sloužící jako dřevník. Dále se na pozemku nachází přístřešek zbudovaný z kamene a dřeva, kde se nachází otevřené ohniště s kouřovodem. Před přístřeškem je bazén opatřený zastřešením. V prostoru za vstupem vlevo se nacházejí dvě stání pro koně, tento prostor je ukončen uzamčenými vraty, k nimž jednatel žalobce neměl klíč. Jedná o zcela uzavřený areál, ohraničený i ze zadní strany. Je ohraničen zdmi, ploty a budovami, a to ze všech stran. Vstup do prostoru za objektem je umožněn brankou mezi hlavní budovou a budovou dřevníku (obrázky z přílohy č. , hodnota, : č. , Anonymizováno11. Z odborného posudku má soud za prokázané, že realitní kancelář určila obvyklou cenu nájemného za předmětné nemovitosti při krátkodobém pronájmu, tj. v délce trvání do 4 týdnů, na 2 200 Kč/den a obvyklou cenu nájemného při dlouhodobém pronájmu, tj. v délce trvání delší než 4 týdny, na 50 000 Kč/měsíc. Toto odborné vyjádření neobsahuje žádné výstupy pro výpočet obvyklé ceny nájemného ani neodkazuje na žádné zdroje, ze kterých realitní kancelář vycházela.12. Z komunikace , Anonymizováno, spisu má soud za prokázané, že žalovaný sděloval dne , datum, paní , jméno FO, , že byt ještě téhož dne úplně vyklidí a další den ho může předat. Dne , datum, se paní , jméno FO, žalovaného dotazovala, zda se mohou setkat v bytě kvůli převzetí, žalovaný odpověděl, že ano, že v 10 hodin má schůzku v , Anonymizováno, s jednatelem žalobce a potom to mohou udělat. Dne , datum, poslala paní , jméno FO, paní , jméno FO, stav elektřiny a vody z , Anonymizováno, s tím, že , adresa, už tam jsou.13. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce jakožto výlučný vlastník budovy , Anonymizováno, na adrese , adresa, v k.ú. , adresa, přenechal žalovanému do užívání byt č. , hodnota, situovaný v 1. NP tohoto domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, .14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , zálohových faktur č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , informací o sledování zásilky a kopie nevyzvednuté zásilky má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k neprodlené úhradě mimo jiné ušlého zisku způsobeného neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí ze strany žalovaného, a to do , datum, ve výši 309 000 Kč. Výzva byla dána na poštu dne , datum, . Dne , datum, byla zásilka uložena na poště s tím, že adresát nebyl zastižen.15. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, č. , č. účtu, a usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že úkolem znalce bylo stanovit částku vynakládanou obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu (pozemku – , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , včetně jeho dalších součástí a příslušenství, vše v k.ú. a obci , adresa, zapsáno na , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – dále jen „předmětné nemovitosti“), kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy, a to samostatně pro jednotlivá období pokud by se výše obvyklého nájemného měnila, od , datum, do , datum, . Znalec byl upozorněn, že uvedené nemovitosti tvoří uzavřený areál bývalého statku, který je podrobně zachycen na katastrální mapě (vyšrafovaná část), která tvoří přílohu tohoto usnesení. Dle závěru znaleckého posudku je tržní hodnota nájemného těchto nemovitostí 416 826 Kč/rok, tj. 871 Kč m²/rok. Tržní nájemné za měsíc je 34 736 Kč. Toto nájemné je shodné od , datum, do , datum, , tj. za dobu 4,39 měsíce. Tržní hodnota nájemného za období od , datum, do , datum, je tedy 152 490 Kč.16. Z účastnického výslechu jednatele žalobce má soud za prokázané, že žalovaný se do bytu v , adresa, nastěhoval někdy v létě. První kontakt se žalovaným byl v , Anonymizováno, , kde jednatel bydlí. Uvedl, že pochopil, že žalovaný odněkud utekl, a tak mu sdělil, že má k dispozici byt v , adresa, . O tento byt a celou administrativu kolem něj se stará a zajišťuje paní , jméno FO, . Byla to také ona, kdo vystavoval žalovanému nájemní smlouvu. Dne , Anonymizováno, se žalovaným, kdy mu sdělil, že chtějí v Čechách zůstat natrvalo. Proto mu jednatel sdělil, že má statek v , Anonymizováno, , který chce prodat a také mu nabídl, že tam mohou jít bydlet. Sepsali nájemní smlouvu, nepamatoval si však přesně, kdy to bylo, sepsali i prodejní smlouvu. Žalovaný se tam s rodinou nastěhoval. K předání klíčů žalovanému uvedl, že ví, že to bylo v jeho kanceláři, kdy byt, který pronajímá je za touto kanceláří a tam mu předal klíče od , Anonymizováno, . Určitě to bylo před , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., protože v této době ještě bydleli v , adresa, . U předání klíčů byla také paní , jméno FO, . Žalovanému byly předány klíče od velké a malé brány, klíč k domu, kde se bydlí, klíč od velké stodoly a pak další klíče, které jsou od třech velkých dveří, co vedou ven. Byl tam snad ještě jeden klíč od nějakých vnitřních dveří. Malá brána je vedle velké brány, celý statek je uzavřen a nedá se tam projít jinak než těmito branami. Vzadu mezi budovou dřevníku a hlavní budovou je ještě jedna brána, ale ta je zadělaná prkny, takže se tam dostat nedá. Tato brána se ani nepoužívá. Se žalovaným se v , Anonymizováno, poprvé setkal v , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, , to tam ještě žalovaný nebydlel. Dále ho tam navštívil dne , Anonymizováno, už tam bydlel. Při této příležitosti se ho ptal, zda je vše v pořádku a on mu sdělil, že ano. Dále ho navštívil dne , Anonymizováno, . Byl jsem tam také dne , Anonymizováno, ., protože musel zazimovat bazén. Dne , Anonymizováno, . mu bylo sděleno, že žalovaný na dva dny odjíždí. Dne , Anonymizováno, . byli se žalovaným domluveni, že mohou smlouvu podepsat, ale žalovaný se pak začal vymlouvat a nic se nepodepsalo. Posléze žalovaný nechal kupní smlouvu podepsat někým jiným, osobou, kterou jednatel nezná, proto sdělil žalovanému, že to takto nejde. Současně mu sdělil, že pokud chce nemovitosti koupit, potřebuje nějakou jistotu. Žalovaný informoval jednatele žalobce, že má v Německu velkou firmu. Jednatel ho požádal o zaslání výpisu. Pak se opět dlouho nic nedělo. Jelikož platba kupní ceny měla proběhnout ve dvou splátkách, zeptal se ho, jak chce uhradit první splátku a žalovaný řekl, že v hotovosti. Sdělil mu, že to je zakázané a pak až dne , Anonymizováno, když se opět nic nedělo, sdělil žalovanému, že musí odjet a vystěhovat se. Pokud jde o užívání pozemku okolo uzavřeného statku, pak tyto žalovaný užíval tak, že jednatele požádal, zda nemá nějaké kůly, které by si mohl vytyčit, aby tam mohl zaparkovat karavan. Skutečně si zelený karavan zaparkoval, tento prostor byl vytyčen nízkými kůly, které byly spojeny drátem. Karavan stál na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . mu žalovaný zaslal zprávu, zda nemá ony kůly na vytyčení. Jednatel nevěděl přesně od kdy po tomto datu tam karavan stál, stál tam do té doby, než se odstěhovali, také nevěděl přesné datum odstěhování, ale dne , Anonymizováno, ., kdy tam byl soudní exekutor, tam karavan ještě stál, žalovaný si ho neodvezl. Dohoda byla taková, že se bude užívat nejen areál, ale i okolní pozemky, což činí cca , Anonymizováno, . Údržba se neprováděla, byla zima. Když byl v nemovitosti žalovaný, měl tam dva psy, byl tam bordel, dům byl plný věcí, které nepatřily osobě jednatele, tyto pak v rámci vyklízení přenesli do velké stodoly. Žalovaný se nikdy neptal, zda tam může něco udělat, sám tam však vyvrtal různé díry, pověsil televizi a do dveří dal jiné zámky. Do , Anonymizováno, . se jednatel domníval a věřil tomu, že žalovaný má skutečný zájem nemovitost odkoupit. Myslel si to do doby, než mu žalovaný sdělil, že chce splátku kupní ceny uhradit v hotovosti, kterou přinese v nějaké taštičce. V tuto chvíli si uvědomil, že je to buď kriminálník nebo blázen. Pokud jde o věci jednatele v , Anonymizováno, , pak jednou v noci volal nějaký muž jeho partnerce , jméno FO, , zda prodáváme v , Anonymizováno, pračku, sdělili mu, že nic neprodáváme a on na to, že koupil pračku a dvě židle z , Anonymizováno, . Žalovaný začal tedy rozprodávat věci jednatel ze statku. Inzerát na rozprodej věcí visel na hlavní bráně statku. Žalovaný nájemní smlouvu nikdy nechtěl podepsat. Sděloval, že ji podepíše pouze tehdy, když podepíše kupní smlouvu, ačkoliv tyto smlouvy spolu nemají nic společného. Kupní smlouva byla pak neplatná, protože ji podepsala třetí, pro jednatele naprosto neznámá osoba. Dne , Anonymizováno, mu jednatel zaslal zprávu na WhatsApp, že podpis cizí třetí osobou je podvod. Žalovaný mu také nedal žádné záruky. Ve smlouvě byla smluvní pokuta, pokud by nebyla podepsána a na to se žalovaný začal ohánět velkým podnikem v Německu. Ani žádný protokol o předání , Anonymizováno, se nepodepisoval. Žalovaný dostal pouze klíče. K popisu statku a okolních pozemku uvedl, že velká brána i malá brána je na straně statku, která sousedí s pozemky , Anonymizováno, Veškeré okolní pozemky jsou přístupné, protože plot je pouze na hranici , Anonymizováno, která sousedí s , Anonymizováno, , který už žalobci nepatří. , adresa, brána, o které už hovořil je tedy za hlavní budovou z , Anonymizováno, a je zadělána prkny, takže se tam nelze dostat. Samotný statek je pak rozdělen na hlavní budovu, kde uprostřed ní je vchod do budovy, od které měl žalovaný klíče. Další část statku tvoří jakási pergola (grill house) a poslední budova je stodola, od které také žalovaný dostal klíče a kde měl uskladněny věci. Do celého komplexu statku se tedy lze dostat pouze velkou či malou branou vepředu. Se žalovaným se bavili o výši nájemného a to , Anonymizováno, měsíčně, když žalovaný byl upozorněn, že se to pronajímá přes léto za částku 6 000 Kč za den. Tato cena nájemného byla za všechny pozemky. Když v nemovitosti bydlel jednatel žalobce, okolní louky se využívaly pro koně. Když tam bydlel žalovaný, sám jednatel neměl plány něco s okolními pozemky dělat, ani s žalovaným se nikdy nebavili, že by měl něco s okolními pozemky v plánu. Žalovaný určitě věděl, že ke statku přináleží další pozemky, protože měl mapu z katastru nemovitostí.17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, má soud za prokázané, že je přítelkyní jednatele žalobce. Pracuje pro žalobce na dohodu. Mají dva domy na ubytování, jeden v , Anonymizováno, a jeden v , Anonymizováno, a svědkyně kolem toho zajišťuji veškerou administrativu. Zajišťuji jen ubytování, nedělá nájemní smlouvy. Nevěděla přesně, kdy se žalovaný nastěhoval do bytu v , adresa, , uvedla, že snad někdy v , Anonymizováno, . Žalovaný s rodinou měli zájem přestěhovat se do , Anonymizováno, , a proto je jako cizince nahlásila i v rámci krátkodobého ubytování cizinecké policii a to od , Anonymizováno, . Nevzpomínala si, kdy se fakticky do nemovitosti v , Anonymizováno, nastěhovali, ani kdy jim byly předány klíče. Nedokázala se vyjádřit, zda, kdy a popřípadě kolikrát jednatel žalobce jel do , Anonymizováno, vše zkontrolovat. Uvedla, že v zimě se v , Anonymizováno, stejně většinou nikdo neubytovává. Od doby nastěhování žalovaného v , Anonymizováno, nebyla. Pozemky kolem statku samotného nejsou oploceny, pan , jméno FO, tam chodí pást koně, je to jeden ze sousedů. Defacto kvůli koním to oplocené je, jsou tam tyčky a mezi nimi drát. Koně se tam pasou proto, aby nemuseli sekat trávu. Ke statku a okolním pozemkům uvedla, že kolem celého statku se na loukách pasou koně, ony „šňůry“ se dají podlézt. Pokud jde o statek samotný, lze se tam dostat pouze velkou a malou branou, jinak jsou kolem zdi. Je to samozřejmě starý německý statek, takže dva východy z něho jsou, jeden vzadu na louku, dřevěná branka, která je však zadělaná a druhá branka u stodoly, která je však také zatlučená, aby se tam nikdo nedostal. Jak branka, tak brána je vysoká, jsou to klasické kované brány, a i zdi jsou vysoké. Ke zprávě z WhatsApp č.l. , Anonymizováno, konstatovala, že jí v , Anonymizováno, ofotili elektriku a vodu a podle této zprávy tam tedy , adresa, byli už dne , Anonymizováno, . měl být oficiální nájem , Anonymizováno, . , adresa, se však stěhovali z , Anonymizováno, , a tak tam tedy od , Anonymizováno, měli už část svých věcí, které z bytu z Krátké stěhovali. Potvrdila, že určitě měli k , Anonymizováno, . klíče od , Anonymizováno, , protože žalovaný ofotil stav elektřiny a vody, který je přeposlán v oné WhatsApp komunikaci. Nevěděla přesně, jak to bylo s přepisem elektřiny, měla za to, že se to fotilo proto, aby byl uzavřený tento stav a pak už si elektřinu hradil sám žalovaný. Nevěděla, jak dlouho žalovaný s rodinou v Krátké byli, bylo to přes léto. O žalovaném nemá dobré mínění, sama se s nimi moc nebavila, Připustila, že neví, zda žalovaného na cizineckou policii nahlašovala dne , Anonymizováno, . nebo již dne , Anonymizováno, . Vzpomínala si, že měla občanku žalovaného. Jeho partnerka s dětmi jí nic nepředložily, ale také tam bydlely, proto nahlašovala žalovaného. Pro přesný termín by se musela podívat do svých dokumentů. V rámci zprávy WhatsApp, kde psala, že , adresa, už tam jsou, skutečně mínila žalovaného a jeho rodinu. Nevěděla, zda se domlouvala nějaká výše nájemného. Uvedla, že , adresa, asi měli od , Anonymizováno, . klíče už kvůli tomu, že tam byli. Svůj svazek klíčů měla v šupleti ve stole a druhý svazek dostali žalovaný a jeho rodina. , adresa, jim pak byly posléze k ničemu, protože žalovaný vyměnil všechny zámky a dal řetězy na vrata. Nevěděla přesně, kdy se to tak stalo, ale jednou přišel jednatel žalobce, že se tam chtěl podívat a vůbec se tam nedostal. Na cizineckou policii žalovaného s rodinou hlásila, dokud byli v , Anonymizováno, , tak i poté v rámci , Anonymizováno, .18. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, má soud za prokázané, že svědkyně pracuje na pozici asistentky. Náplní její práce je zajištění správy nemovitosti, které žalobce vlastní. Stará se o nájemní smlouvy, o pronájem bytu, pokud je nějaký volný a také hlídá platby. Poprvé žalovaného zaznamenala v bytě , adresa, koncem června nebo začátkem , Anonymizováno, , kdy jí jednatel žalobce sdělil, že žalovaný sháněl ubytování. Poté se podepisovala nájemní smlouva, někdy v , Anonymizováno, a nájem byl asi od srpna do září, protože pak žalovaný projevil zájem o nemovitosti v , Anonymizováno, , kam se měl přestěhovat. Nevěděla přesně den, kdy se jim předaly klíče od , Anonymizováno, a kdy se nastěhovali, věděla to pouze od jednatele žalobce a paní , jméno FO, , která jí posílala zprávu, že , adresa, už jsou v , Anonymizováno, a přeposlala jí stav elektřiny. Elektroměr zůstal zapsán na žalobce. Jednatel žalobce jí sdělil, že bude podepsána nájemní smlouva i smlouva kupní a teprve až se kupní smlouva podepíše, bude také elektroměr přepsán na žalovaného. Netušila, proč se dne , datum, podepisovala nájemní smlouva na byt v , Anonymizováno, , když žalovaný vyjádřil přání jít do , Anonymizováno, , nicméně tato smlouva nikdy neplatila, protože žalovaný byl již v říjnu v , Anonymizováno, a pouze měl povinnost během října převést si tam veškeré věci z bytu z , Anonymizováno, . Byt v , Anonymizováno, ještě užíval v říjnu, protože tam měl ještě nějaké věci. Nedokázala se vyjádřit, zda tam i bydlel, v říjnu byla v pracovní neschopnosti. K WhatsApp zprávě , Anonymizováno, spisu uvedla, že je to ona zpráva, kterou jí byla přeposlána elektrika a i voda, tedy jejich stavy. Dodala, že dne , datum, tedy žalovaný již musel , adresa, převzít, jak to ze zprávy vyplývá. Nevěděla, jaké všechny klíče byly žalovanému předány. V , Anonymizováno, od doby, co se tam žalovaný nastěhoval nebyla, jelikož s ním měla konflikt a nechtěla se s ním setkat. Pokud jde o statek, popsala, že jde o ucelený komplex, kde jsou tři budovy a vepředu je brána a branka, která se zamyká. Měla za to, že ještě vzadu je nějaká branka, ale ta je také zamčena, nikdy tamtudy neprocházela. Okolní pozemky vyjma statku nejsou oploceny pevným oplocením, lze se tam dostat. Pozemky u statku se používaly pro parkování vozidel, když tam někdo přijel. Nevěděla, zda se ještě pro něco louky užívaly. Byla tam v , Anonymizováno, za přítomnosti exekutora. Žalovaný měl před statkem zaparkované nějaké vozidlo. Jednatel žalobce jí sděloval, že ještě za statkem má žalovaný snad nějaký karavan, sama ho neviděla. Dokud tam nebyl žalovaný, nemovitost v , Anonymizováno, se pronajímala na krátkodobé pronájmy. Okolní pozemky kolem statku v rámci těchto pronájmů nijak specificky užívány nebyly, možná si tam děti nájemců šly hrát. Nevěděla o tom, že by tyto okolní pozemky žalovaný užíval, nikdy tam nebyla, když tam bydlel. Jednatel žalobce nemovitosti předal žalovanému na dobré slovo. Smlouvy byly připravené tak, jak se žalobce se žalovaným dohodli, ale nikdy nebyly podepsány, ačkoliv jednatel žalobce žalovaného naháněl. Dohoda o nájemném byla taková, že za první dva až tři měsíce měl žalovaný platit , Anonymizováno, , pak po něm jednatel žalobce chtěl 2 500 EUR, ale také se měla podepsat kupní smlouva, a tedy po převodu nemovitosti by samozřejmě žalovaný žádný nájem již nehradil. Věděla, že v bytě , adresa, uhradil žalovaný nájem za srpen, září, zda zaplatil nájem i za , Anonymizováno, , nevěděla.19. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.21. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23. Žaloba je z části důvodná.24. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí od počátku právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění, jež může spočívat například v tom, že bylo něco dáno nebo bylo ve prospěch někoho konáno. O obohacení lze hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci (zde nemovitostí) bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy.25. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, vše zapsáno na , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, . Dále nebylo sporné, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla ve vztahu k těmto nemovitostem uzavřena nájemní smlouva. Žalovaný, resp. jeho opatrovník, však od počátku sporoval, rozsah faktického užívání předmětných nemovitostí žalovaným i období, po které žalovaný předmětné nemovitosti užíval.26. Rozsah užívání27. Areál statku , adresa28. V této souvislosti je třeba upozornit na závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 1069/2015. Nejvyšší soud dovodil, že „nabytí majetkového prospěchu nelze vázat pouze na faktické užívání věci, neboť majetkovou hodnotu představuje již samotné užívací právo. Proto bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo bez platného právního titulu na úkor vlastníka dosáhl postavení detentora věci například tím, že nemovitost měl uzamčenu a měl ji přístupnou jen pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (v jakém rozsahu, časovém období apod.)“.29. V řízení bylo prokázáno, že celý areál statku v , Anonymizováno, (tj. pozemek , Anonymizováno, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , dále vedlejší budova, dřevník, přístřešek/pergola, bazén, stání pro koně), tak jak byl popsán v rámci výslechu jednatele žalobce, tak i v rámci exekutorského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, tvoří ucelený komplex, který je ohraničen zdmi, ploty a budovami ze všech stran. V přední části lze do areálu vstoupit brankou pro pěší a vjezdovou branou, kdy však žalovaný měl tyto uzamčené, vjezdová brána byla navíc ve spodní části zajištěna ze strany žalovaného kovovým řetězem opatřeným visacím zámkem. Objekt měl žalovaný uzamčen de-facto od počátku svého faktického pobytu na statku v , Anonymizováno, , když od jednatele žalobce obdržel klíče od branky a vjezdové brány, jakožto jediných možných přístupů k těmto nemovitostem. Do areálu existuje sice ještě jeden vstup ze zadní části brankou mezi hlavní budovou a budovou dřevníku, která je však zadělaná prkny, takže se tam dostat nedá (viz. výpověď jednatele žalobce a svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, ). Uzavřenost celého areálu potvrdil i soudní exekutor (viz. jeho vyjádření ze dne , datum, a exekutorského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaný tedy naprosto zamezil žalobci přístup do tohoto areálu, což ostatně prokazuje i skutečnost, že při převzetí areálu statku žalobcem za přítomnosti exekutora a , právnická osoba, dne , datum, muselo dojít k přestřižení řetězu na hlavní vjezdové bráně, aby bylo vůbec možné do areálu vstoupit. Takto zajištěn (řetězem) ze strany žalovaného byl celý objekt už v , Anonymizováno, , kdy se na místo samé dostavil jednatel žalobce také s , právnická osoba, . Pouze na okraj lze doplnit, že žalovaný vyměnil i zámky v samotném objektu, když i dveře do hlavní budovy musely být vypáčeny. Ostatní dveře byly buď zataraseny nábytkem nebo uzamčeny, popř. navíc opatřeny visacím zámkem (viz. exekutorský zápis ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). V tomto případě tedy soud uzavřel, že na daný stav plně dopadají shora uvedené závěry Nejvyššího soudu, a tedy nebylo dále podstatné, zda žalovaný fakticky užíval pouze část hlavní budovy nebo její celek, zda a v jakém rozsahu užíval přístřešek, vedlejší budovu atd. Žalovaný se bezdůvodně obohatil již tím, že v situaci, kdy měl k uvedeným nemovitostem (resp. areálu statku v , Anonymizováno, ) přístup pouze on, popř. osoby, kterým to umožnil, fakticky vykonával užívací právo, které by mu jinak příslušelo pouze z titulu platně uzavřené nájemní smlouvy. Tím, že za užívání nemovitostí neplatil částky odpovídající obvyklému (tržnímu) nájemnému, nedošlo ke zmenšení jeho majetku, ač se tak mělo stát.30. Okolní pozemky31. Ve vztahu k okolním pozemkům statku, tj. pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, vše zapsáno , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, však soud uzavřel, že ze strany žalobce nebylo ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. prokázáno, že by tyto žalovaný užíval, popř. v jakém rozsahu. Pouze z výslechu jednatele žalobce vyplynulo, že žalovaný umístil na pozemek , Anonymizováno, karavan, a to v jeho zadní části u pozemku , Anonymizováno, který tam stál ještě v době , datum, , kdy nemovitosti přebíral za účasti exekutora. Ani jednatel žalobce však nedokázal specifikovat, od jaké doby byl karavan na tomto pozemku zaparkován. Nebylo tedy prokázáno, kdy byl karavan na pozemek umístěn, po jakou část žalovaného období se na pozemku nacházel ani jakou konkrétní plochu pozemku žalovaný tímto způsobem užíval. Žalobce v podání ze dne , datum, doplnil, že tyto pozemky jsou spojené s oploceným areálem statku a slouží uživateli oploceného areálu, kdy se jedná o druhy pozemků – trvalý travní porost a ostatní plocha. V řízení však bylo prokázáno, že uvedené pozemky jsou využívány i dalšími osobami mimo uzavřený areál. Svědkyně , jméno FO, a , Anonymizováno, vypověděly, že tyto pozemky slouží k pastvě pro koně pana , Anonymizováno, , což je jeden ze sousedů. Tyto výpovědi tedy vyvracejí tvrzení žalobce, že pozemky funkčně sloužily výlučně uživateli statku. Samotné pozemky jsou pak ohraničeny pouze dřevěnými tyčemi, mezi nimiž je natažený drát. Žalobce měl tedy na tyto pozemky neomezený přístup, jak ostatně potvrdil i jeho jednatel v rámci svého výslechu, nic mu nebránilo, aby sám pozemky využíval. S ohledem na shora uvedená zjištění soud uzavřel, že ve vztahu k těmto pozemkům nebyly prokázány rozhodné předpoklady vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.32. Období užívání areálu statku žalovaným33. Žalovaný, resp. jeho opatrovník dále sporoval počátek doby, od které žalovaný začal užívat areál statku v , Anonymizováno, . Z výpovědi jednatele žalobce i výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, a zprávy WhatsApp , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný od jednatele žalobce obdržel klíče od areálu statku (mezi nimi i klíče od branky a vjezdové brány jakožto jediných přístupů do areálu) a dne , datum, již statek užíval. Stejného dne ofotil stav elektřiny a vody a tento zaslal svědkyni , jméno FO, . Dne , datum, ho tam navštívil jednatel žalobce, který chtěl zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Žalovaný sice ještě v průběhu měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyklízel nějaké věci z předchozího bydliště, tedy z bytu v , adresa, , nicméně tato skutečnost sama o sobě nevyvrací a nemá vliv na počátek doby užívání areálu statku. Žalovaný měl ke dni , datum, klíče od jediného vstupu do areálu, takto uzamčený areál měl přístupný pouze pro sebe (a pro svoji rodinu). Posléze dokonce zámky v nemovitostech vyměnil a bránu opatřil řetězen s visacím zámkem. Celý areál zůstal znepřístupněn až do , datum, , kdy ho žalobce převzal za přítomnosti exekutora a Policie české republiky, kdy byl řetěz přestřihnut. Jelikož žalovaný měl objekt prokazatelně uzamčen a zpřístupněn pro svoji osobu (popř. členy své rodiny) od , datum, do , datum, , soud uzavřel, že žalovaný areál ovládal a užíval od , datum, do , datum, .34. Výše bezdůvodného obohacení35. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval v období od , datum, do , datum, areál statku v , Anonymizováno, bez platné smlouvy, čímž mu vznikl majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Tato částka činí dle znaleckého posudku 152 490 Kč (tržní nájemné za jeden měsíc činilo 34 736 Kč x 4,39 měsíců, když měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, je vyjádřen s ohledem na počet dnů, kdy žalovaný nemovitost užíval jako 0,39 měsíce = 11/28). Soud proto uložil žalovanému povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení, tedy zaplatit žalobci částku ve výši 152 490 Kč. Ve zbylé části, ve které žalobce požadoval zaplacení další částky 22 833 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.36. Úrok z prodlení37. Žalobce dále požadoval zaplacení 12 % úroku z prodlení ročně z částky 128 656 Kč od , datum, do zaplacení, když výzvou ze dne , datum, vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za období do , datum, . V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovaného písemně vyzval k neprodlené úhradě ušlého zisku způsobeného neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí ze strany žalovaného za období do , datum, v celkové výši 309 000 Kč. Dne , datum, byla zásilka uložena na poště s tím, že adresát nebyl zastižen. Od tohoto dne měl žalovaný objektivní možnost se s obsahem zásilky seznámit, a proto výzva žalovanému došla ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. nejpozději dne , datum, . Judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě dovozuje, že závazek z bezdůvodného obohacení je typicky závazkem bez určené doby plnění, a stává se splatným na základě výzvy věřitele. Žalobce ve výzvě požadoval splnění povinnosti neprodleně. V daném případě tak splatnost nastala dne , datum, . Žalovaný se tak dostal do prodlení dne , datum, . Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že výzva požadovala částku vyšší, než jaká byla nakonec soudem přiznána nebo než jakou žalobce k datu , datum, požadoval v žalobě. Žalovaný byl touto výzvou jednoznačně vyzván k vydání majetkového prospěchu spočívajícího v užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu za období do , datum, . Soud v daném případě nepovažoval ani lhůtu k plnění za nikterak nepřiměřenou, když v tomto směru nemohl odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný byl ve vztahu k žalobci v době zaslání výzvy již delší čas nekontaktní i jeho předchozí jednání prokazovalo, že dobrovolně ničeho plnit nehodlá, nereagoval ani na jiné výzvy žalobce, např. na výzvu k vyklizení zaslanou dne , datum, přes komunikaci WhatsApp nebo doručenou osobně za účasti , právnická osoba, dne , datum, . Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že žalobce má právo na úrok z prodlení od data , datum, avšak pouze z částky odpovídající výši bezdůvodného obohacení ke dni , datum, . Jak bylo uvedeno výše tržní nájemné za jeden měsíc činilo dle znaleckého posudku 34 736 Kč. Za období od , datum, do , datum, se tak jednalo o částku 121 016 Kč (3x 34 736 Kč = 104 208 Kč + 34 736/31 x 15 = 16 808 Kč). Soud proto přiznal žalobci požadovaný zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení pouze z částky 121 016 Kč. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení (tj. z částky 7 640 Kč) od , datum, soud nárok žalobce jako nedůvodný zamítl.38. Náklady řízení39. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 87,75 % - rozsudkem přiznaná částka 152 490 Kč a 12 % úrok z prodlení ročně z částky 121 016 Kč od , datum, do zaplacení (pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci byl úrok vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částka 20 091,97 Kč). Naopak žalobce byl neúspěšný v části, ve které byla žaloba zamítnuta (částka 22 833 Kč a 12 % úrok z prodlení ročně z částky 7 640 Kč od , datum, do zaplacení (pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci byl úrok vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částka 1 268,45 Kč). Žalovaný byl tedy ve věci úspěšný co do 12,25 %. Celkové náklady řízení žalobce činily částku 142 048,13 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 767 Kč dle položky 1/1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 81 400 Kč, tj. za 10 úkonů právní služby po 8 140 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, (reakce na námitky opatrovníka žalovaného), účast na jednání soudu dne , datum, , písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, (doplnění po poučení soudu), písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, (vyjádření k vyjádření opatrovníka žalovaného), účast na jednání soudu dne , datum, (přesahující dvě hodiny), účast na jednání soudu dne , datum, , 9 režijních paušálů za 10 úkonů právní pomoci po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, náhrada nákladů řízení spočívajících v žalobcem zaplacené záloze na znalečné ve výši 15 000 Kč, ztráty času v celkové výši 3 900 Kč za 26 půlhodin po 150 Kč (za 3x cestu na jednání k soudu , adresa, a zpět), cestovného v celkové výši Kč za 1x cestu , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) na jednání soudu dne , datum, osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , o průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., tj. ve výši 2 739 Kč, a za 2x cestu , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) na jednání soudu dne , datum, a dne , datum, osobním automobilem zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , o průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., tj. ve výši 5 214 Kč, a 21 % DPH z částky 97 753 Kč (tj. 20 528,13 Kč). Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 87,75 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 75,50 % (87,75 % - 12,25 %), tedy ve výši 107 246,34 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.40. Soud o nákladech řízení nerozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě byla sice výše bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklému nájemnému stanovena znaleckým posudkem. Soud však přihlédl také k tomu, že žalobce se původně domáhal i vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků mimo uzavřený areál statku v , Anonymizováno, bez právního důvodu, tj. pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, , pozemku , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, , vše zapsáno na , Anonymizováno, v obci a k.ú. , adresa, . Ve vztahu k těmto pozemkům však žalobce neprokázal, že by tyto žalovaný užíval, popř. v jakém rozsahu. Žalobce tak v této části neprokázal již samotný základ uplatněného nároku, tedy rozhodné skutečnosti, z nichž dovozoval vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Neúspěch žalobce proto nespočíval pouze v tom, že výše jinak důvodného nároku závisela na znaleckém posudku. Soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a při stanovení rozsahu náhrady zohlednil poměr procesního úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci.41. Náklady státu42. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byly náklady státu (jež lze podle § 148 odst. 1 o. s. ř. požadovat po účastnících řízení) tvořeny vyplaceným znalečným ve výši 4 603 Kč (celková částka znalečného činila 19 603 Kč, částka 15 000 Kč byla pokryta složenou zálohou ze strany žalobce, stát tedy platil náklady znalečného ve výši 4 603 Kč). Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 12,25 % a žalovaný byl v řízení neúspěšný v rozsahu 87,75 %. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 564 Kč (4 603 Kč/100 x 12,25) a žalovanému uložil povinnost zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 4 039 Kč (4 603 Kč/100 x 87,75).43. Náklady tlumočeného, které nesl stát, souvisejí s realizací ústavního práva žalobce (resp. jeho jednatele) jednat před soudem v jazyce, kterému rozumí, proto právo na jejich náhradu nebylo státu přiznáno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, , Anonymizováno, ).44. Jelikož bylo rozhodnuto, že žalovaný v této věci nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení (s ohledem na poměr jeho procesního úspěchu a neúspěchu ve věci), nemá stát v daném případě právo ani na náhradu hotových výdajů a odměny ustanoveného opatrovníka žalovaného, které budou tímto opatrovníkem soudu po právní moci tohoto rozhodnutí vyúčtovány a soudem o nich bude rozhodnuto. V tomto směru soud odkazuje např. na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. 74 Co 18/2021, ve kterém krajský soud vyslovil závěr, že „právo na náhradu hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování, které platil advokátu, jehož soud ustanovil opatrovníkem účastníka podle § 29 odst. 4 o. s. ř., má stát ve sporném řízení jen vůči protistraně takového účastníka (nikoli vůči takto zastoupenému účastníku), i to jen za předpokladu že takové protistraně byla uložena náhrada nákladů řízení zastoupenému účastníku“.