15 C 90/2026-51 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal na žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že dne , datum, byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ,IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru s žalovaným elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly, a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy a souhlasil s jejím obsahem). Úroky úvěru měly být žalovaným původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách 3 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, , případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu tohoto návrhu je proto žalovaný v prodlení s uhrazením celkem , hodnota, neuhrazených splátek úvěru po 3 000 Kč. Pohledávku v celkové výši 18 000,00 Kč z titulu neuhrazeného smluvního úroku úvěru postoupil dne , datum, původní věřitel na žalobce, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (dále jen „Rámcová smlouva“) a Předávacího protokolu č. , hodnota, k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, v souladu s článkem 2.2. Rámcové smlouvy. Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně informován společně zaslaným Oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, ze strany jak původního věřitele, tak žalobce. Jelikož na upomínky původního věřitele ani na výzvu žalobce nebylo reagováno zaplacením, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužných splátek a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojené předžalobní výzvy ze dne , datum, . V návaznosti na shora řečené a z důvodu procesní opatrnosti žalobce požaduje v rámci tohoto řízení po žalovaném toliko částku ve výši 18 000,00 Kč představující smluvní úrok ve výši 10,00% měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne , datum, , tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaný v prodlení, a to vše v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dále žalobce požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. K prokázání oprávněnosti svého nároku žalobce odkazuje na rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, , ze kterého vyplývá, že Smlouva o úvěru byla platně a řádně uzavřena, tudíž i postoupený nárok na žalobce z původního věřitele blíže specifikovaný výše je po právu a měl by mu být tak přiznán. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (neuhrazených splátek úvěru a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, dostal se dnem bezprostředně následujícím do prodlení, a tak žalobce požaduje taktéž i zákonný úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne uplynutí lhůty k dobrovolné úhradě daného nároku dle předchozí věty.2. Žalovaný se k žalobě ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.5. Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a zavázal se uhradit poskytnutou částku, sjednaný úrok, popř. další platby spojené s případným prodlením žalované (smluvní pokuta). Z detailu pohybu – bezhotovostní platba a sdělení společnosti , právnická osoba, . je prokázáno poskytnutí částky 30 000 Kč žalovanému. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Pohledávka smluvního úroku byla postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován.6. Žalobce na výzvu soudu, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného fakticky zkoumána, předložil výsledek lustrace v registru SOLUS, výstup z insolvenčního rejstříku, výstup z kontroly OP, výpis z registru platebních informací, výplatní pásky žalovaného za období února, března a dubna 2023, kopii občanského průkazu žalovaného, zprávu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. V těchto listinných je zaznamenáno, že žalovaný měl příjem 21 708 Kč, náklady na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky byly 0 Kč. Ve zprávě je také uvedeno, že jako podklad pro tyto údaje slouží výpisy z účtu. Z bankovního výpisu (poskytnutého společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) bylo zjištěno, že v období měsíce ledna 2023 hospodařil žalovaný se záporným zůstatkem – 6 000 Kč. V tomto měsíci odešlo z účtu žalovaného také 8 plateb na celkem , hodnota, úvěry, a to v celkové výši 19 536,82 Kč. Z tohoto výpisu lze dále vyčíst, že na jednom z těchto 4 úvěrů byl po splatnosti s částkou 314,11 Kč. Taktéž v měsících únoru 2023, březnu 2023, dubnu 2023 i květnu 2023 hospodařil žalovaný s obdobným záporným zůstatkem (- 5 000 Kč až – 6 000 Kč). I v těchto měsících odcházeli z účtu žalovaného pravidelně platby na splátky úvěrů. V měsíci květnu 2023 měl žalovaný dluh po splatnosti již u všech 4 úvěrů. Žalobce sám přitom ve zprávě uvedl, že pravidelné finanční závazky žalovaného byly 0 Kč, kdy podklad pro tyto informace sloužily i výpisy z účtu. Tyto skutečnosti zaznamenané ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti však neodpovídají skutečnostem vyplývajícím z bankovního účtu žalovaného. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěru, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce měl k dispozici bankovní výpisy žalovaného, když ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti uvedl, že tyto slouží jako podklad pro analýzu. Kdyby tyto pečlivě zkoumal, musel by zjistit, že žalovaný minimálně od ledna 2023 hospodařil vždy se záporným zůstatkem na účtu, splácel 4 jiné úvěry, kdy v měsíci květnu 2023 se s jejich splácením dostal do prodlení (u všech úvěrů). Soud tedy nezjistil, z jakých případných konkrétních údajů poskytovatel úvěru vycházel, jaké veškeré skutečnosti bral v úvahu. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce žalobce učinil chybně, nedostatečně, respektive není prokázáno, že by tak vůbec činil. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou. Ani skutečnost, že jistina z předmětného úvěru a úrok z prodlení byly právnímu předchůdci žalobce přiznány elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , proti kterému si žalovaný nepodal odpor, nezbavuje žalobce povinnosti v tomto řízení prokázat, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána.7. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jde o neplatnost absolutní podle