Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 34 181 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalobce je prodejce poskytující služby dodávky elektřiny včetně zajištění distribuce elektřiny do odběrného místa zákazníka, a to v souladu s platnými právními předpisy a Obchodními podmínkami dodávky (dále jen jako "OPD"). Žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen jako "smlouva"), na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal hradit žalobci řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Podpisem smlouvy žalovaný souhlasil se zněním OPD, které jsou přílohou smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy dodával žalobce elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za odebranou elektřinu a související služby vystavoval žalobce žalovanému vyúčtování. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku za vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, řádně a včas, ocitl se ke dni následujícímu po dni splatnosti v prodlení se splácením svého dluhu vůči žalobci. Za prodlení žalovaného s úhradou v souvislosti s odeslanou upomínkou platby byla žalovanému též vyčíslena smluvní pokuta za odeslané upomínky, a to v souladu s čl. IV OPD. Vyúčtovaná smluvní pokuta není předmětem tohoto žalobního návrhu. Žalovaný vyúčtovanou dlužnou částku žalobci neuhradil, resp. uhradil pouze částečně, a to ani k upomínkám žalobce, proto je žalobce nucen domáhat se úhrady dlužné částky prostřednictvím soudu. V souladu s OPD je žalobce oprávněn žádat po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požaduje úrok z prodlení v uvedené výši ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování, které je předmětem tohoto žalobního návrhu, tj. ode dne , datum, .2. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.3. Ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny soud zjistil, že mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Na základě této smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny, se žalovaný zavázal platit žalobci za dodanou elektřinu cenu stanovenou podle platného cenového tarifu.4. Z faktury za dodávku elektřiny soud dále zjistil, že v období , datum, - , datum, odebral žalovaný elektřinu v ceně 49 570,77 Kč. Na zálohách mu za toto období byla zúčtována částka 34 181 Kč. Nedoplatek ceny byl splatný dne , datum, .5. Podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Žaloba je důvodná.7. Žalobce prokázal, že mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Prokázal dále, že žalovanému dodal elektřinu a související služby v ceně 49 570,77 Kč. Žalovaný neprokázal, že za dodanou elektřinu dosud zaplatil cenu v celkové výši 34 181 Kč.8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Žalovaný je v prodlení se zaplacením ceny ode dne následujícího po splatnosti faktury. Žalobce má nárok na zákonné úroky z prodlení, stanovené vládním nařízením č. 163/2005 Sb.10. Z výzvy k zaplacení dluhu a poštovního podacího archu soud dále zjistil, že žalobce déle než 7 dnů před podáním žaloby zaslal žalovanému na adresu pro doručování písemnou výzvu k zaplacení žalované pohledávky.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek 1 368 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 120/2014 Sb., která mění vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 700 Kč (převzetí zastoupení a sepsání žaloby, předžalobní upomínka), tedy 2 100 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 4 272 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění je 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.12. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.