10 C 106/2020-24 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit ve 100 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 18 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dle čl. 4 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 25 % ročně od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky byla žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazena částka [částka]. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 26,58 %. 4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výměr mateřské, SIPO, nájemní smlouva a jiné:„ složenky od přísp.“. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku [částka], státní podpory [částka], celkem tedy [částka], běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 5 000/ [částka], telefon v částce [částka] a výdaje žadatele na domácnost [částka], celkem tedy částku [částka]. Použitelný příjem činí [částka] s tím, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti, kreditní kartu ani bankovní účet na vlastní jméno. Dále žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má učňovské vzdělání, nevlastní vůz a má jedno nezaopatřené dítě. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem [částka], přičemž poslední platba proběhla k [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši [částka], nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. 16. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. 17. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uz