10 C 144/2020-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit v 60 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 18 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dle čl. 4 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 20,50 % ročně od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku již ničeho uhrazeno. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 20,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že již v minulosti obesílala své věřitele s informací ohledně platební neschopnosti. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky v 60 týdenních splátkách po [částka] (resp. [částka] poslední splátka) spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícího se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 20,50 %. 4. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem [částka], přičemž poslední platba proběhla k [datum]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa], zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši [částka], nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. 8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. 15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. 16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že [právnická osoba] při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] zaplatit celkem [částka]. Žalobkyně sice uvedla, že si od původního věřitele vyžádala zákaznickou kartu, ovšem ta nebyla dohledána. Zároveň nebyl předložen jakýkoli jiný doklad, který by prokazoval způsob, jakým původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované. Obecné konstatování, že se původní věřitel dotazoval žalované na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a že byly tyto informace ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované, není jakkoli podloženo a prokázáno. Nebylo tak prokázáno, že by původní věřitel [právnická osoba] prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou