10 C 173/2020-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši [částka], sestávajícího z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] a celkem zaplatila [částka]. Jelikož měla žalovaná nejpozději do [datum] poskytnutou částku zaplatit, byla od [datum] v prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z celé dlužné částky, dále požadovala úrok 23,72 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši [částka]. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do [datum]. Žalovaná o sobě uvedla, že je spoluvlastnicí nemovitosti, splácí v současné době spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má dvě nezaopatřené děti (ročník 2009 a 2013). V kolonce zaměstnání je zatržen údaj hlavní pracovní poměr, zároveň je zatržen údaj v domácnosti a nad tím je rukou vepsáno„ MD“. V kolonce finanční situace žalovaná uvedla, že měsíční výdaje na nájem/inkaso činí„ [příjmení] 1 500“ Kč, výdaje domácnosti činí částku [částka], a splátky/půjčky/alimenty činí měsíčně částku [částka], celkové výdaje tak činí částku [částka]. Dále v měsíčních příjmech uvedla v kolonce [anonymizováno] (HPP/VPP) částku [částka] a v kolonce další příjmy částku [částka] (zde je rukou vepsáno„ odměna z práce“). Jako použitelný příjem tak byla vyhodnocena částka [částka]. Jako dokumenty k ověření nebyly označeny žádné listiny, pouze zde bylo rukou vepsáno, že mateřskou vyplácí OSSZ Benešov, a manžel je OSVČ s příjmem 30 000 Kč/měsíčn. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa žalované], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa žalované], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o půjčce [číslo] byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši [částka], nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. 8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. 15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. 16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] zaplatit celkem [částka]. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], S