12 C 235/2021-29 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky 58.470 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem 12.540 Kč v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, uhradil pouze částku 3.827 Kč. Dále tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem 11.704 Kč v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, uhradil pouze částku 8.943 Kč. Dále tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem 16.720 Kč v 60 týdenních splátkách po 612 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, uhradil pouze částku 18.724 Kč. K postoupení pohledávek žalobci došlo dne 17. 6 2016 a žalovaný byl o tomto vyrozuměn. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala výzvu k zaplacení. 2. Svým podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět pro požadavek na zaplacení 16.761 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5.725,06 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.483,61 Kč, úroky ve výši 21% ročně z dlužné jistiny ve výši 9.129,08 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 7,5% ročně z dlužné jistiny ve výši 9.129,08 Kč od [datum] do zaplacení, a to s odůvodněním že nedisponuje předmětnou smlouvou o zápůjčce. 3. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí zastaví. Podle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud ve věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 4. S ohledem na citovaná ustanovení soudu nezbylo, než řízení pro požadavek na zaplacení požadavku uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku zastavit, neboť žalobkyně pro tuto část vzala žalobu zpět a souhlas žalovaného se zpětvzetím soud v souladu s ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval, když ve věci nebylo dosud jednáno. 5. V řízení bylo pokračováno pro požadavek žalobce na zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku II. a III. tohoto rozsudku. 6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 7. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytl věřitel žalovanému částku 15.000 Kč, kterou v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 12.540 Kč, celkem tedy 27.540 Kč v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 8. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytl věřitel žalovanému částku 20.000 Kč, kterou v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 16.720 Kč, celkem tedy 36.720 Kč v 60 týdenních splátkách po 612 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalobcem bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 10. Z výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky. Dopis mu byl dne [datum] odeslán. 11. Z dopisu ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení. Dopis mu byl dne [datum] odeslán. 12. Skutečnost, že žalovaný žalobci ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a ze dne [datum] poskytl jiné plnění, než uváděla žalobkyně, nebyla žalovaným tvrzena a tedy ani prokázána. 13. Podle ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 14. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 15. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 17. Podle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 18. Podle ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 19. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 21. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byly dne [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o půjčce, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2178/2018). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019 i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy. Úvěr tedy může věřitel poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 22. Za rozhodující pro právní posouzení této věci tak soud považoval skutečnost, zd