5 C 166/2021-55 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1.614 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že jako poskytovatel lékařských služeb dne [datum] poskytla žalovanému, který jako cizinec - státní příslušník Maďarska, nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění, zdravotní péči, a to na základě„ Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče“ ze dne [datum] Náklady s tím spojené byl tedy žalovaný povinen hradit sám, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Náklady ošetření byly následně žalovanému vyfakturovány formou faktury [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 1.614 Kč, splatné dne 6. 5. 2020 Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 12/2019 (Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný fakturu nezaplatil, ačkoliv byl o zaplacení opakovaně upomínán. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána doporučeně dne 17. 9. 2020 na adresu pobytu dle sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky. Písemnosti zaslané na adresu uvedenou ve smlouvě se žalobkyni vrátily s tím, že je žalovaný na uvedené adrese neznámý a že se odstěhoval. Žalovaný k dnešnímu dni ničeho nezaplatil. 2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Maďarska. Mezinárodní příslušnost k projednání věci soud určil s odkazem čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), neboť právo na nárokované plnění, jak bude podrobněji specifikováno níže, bylo z hlediska soukromoprávní roviny věci založeno smlouvou o péči o zdraví ve smyslu § 2636 odst. 1 o. z. V návaznosti na zjištění, že uplatňovaný nárok má závazkově smluvní charakter, pak soud určil i rozhodné právo, kterým je v projednávané věci právo České republiky, neboť ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), byly žalovanému zdravotnické služby poskytnuty na území České republiky. 3. V souvislosti se zjišťováním místa faktického pobytu žalovaného jako cizince, kterého se na adrese místa jeho posledního známého faktického pobytu nepodařilo obeslat, učinil soud v rámci místního šetření dotaz na Úřad práce ČR, Českou poštu, s. p., Okresní správu sociálního zabezpečení Nymburk a Cizineckou policii. Žádná z oslovených organizačních složek státu však stran místa faktického pobytu žalovaného neměla aktuální informace. Soud proto žalovanému ustanovil opatrovníka z řad advokátů ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. 4. Žalovaný, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, cestou písemného vyjádření ze dne 10. 9. 2021 sdělil, že uplatněný nárok neuznává s tím, nechť soud rozhodne na podkladě předložených důkazů. 5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně i opatrovník žalovaného s tímto postupem výslovně souhlasili. <b>6. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Žalovaný - státní příslušník Maďarska, který nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění, byl u žalobkyně dne [datum] ambulantně ošetřen. Poskytnuté ošetření se žalovaný zavázal na základě písemně sjednané smlouvy uhradit s tím, že výše úhrady za poskytnutou lékařskou péči byla dle výpisů z hospitalizačních účtů stanovena na základě ceníku zdravotních výkonů dle příslušného bodového ohodnocení, konkrétně částkou 1.614 Kč, jež byla formou faktury [číslo] ze dne [datum], se splatností do 6. 5. 2020, uložena žalovanému k úhradě. K uhrazení dlužné částky pak byl žalovaný žalobkyní dodatečně dvakráte vyzván, avšak ani jedna ze zaslaných upomínek, obdobně jako dřív zaslaná faktura, nebyla žalovanému doručena, v důsledku čehož doručovací orgán předmětné zásilky zaslal žalobkyni zpět jako nedoručené. Písemnost obsahující výzvu k zaplacení nákladů žalovaný sice nepřevzal, ovšem pro právní posouzení je rozhodující, zda se tato výzva ocitla ve sféře jeho dispozice, což se stalo, neboť výzva byla zaslána na adresu, kterou žalovaný uvedl jako svou adresu pobytu. Není tedy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil, rozhodující je, že měl možnost obsah písemnosti poznat. Do dnešního dne pak žalovaný, místo jehož faktického pobytu se nepodařilo navzdory provedenému místnímu šetření zjistit, žalobkyni z dlužné částky neuhradil ničeho. 7. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2). 8. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků. 9. Podle § 3029 odst. 2 o. z. nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva. 10. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ z. v. z. p.“), ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud (a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, (b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, (c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. 11. Podle § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „z. z. s.“), pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. 12. Podle § 41 odst. 1 písm. c) z. z. s. pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 13. Podle § 10 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, na území České republiky povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění, b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 18. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení, tedy od 7. 5. 2020. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst