5 C 281/2021-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 20.640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, a to spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč a dále s úrokovou sazbou ve výši 19,23 % ročně. Poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2019. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila jen částku 960 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.000 Kč od 10. 9. 2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,23 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 12.000 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20.640 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč a dlužných úhrad ve výši 8.640 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.166,54 Kč (tj. úrok ve výši 19,23 % ročně z částky 12.000 Kč od 10. 9. 2019 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.646,67 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z částky 12.000 Kč od 10. 9. 2019 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 19,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaná dále prohlásila, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum], neboť ta byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a to podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum]. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a přitom ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala v hotovosti vrátit částku v celkové výši 21.600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 21.600 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 2.400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 32,15 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 206,15 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. Z ustanovení čl. 9 smlouvy pak vyplynulo, že uvedený úvěr žalovaná čerpala za účelem refinancování spotřebitelského úvěru [číslo] fakticky jí byla vyplacena jen částka 3.683 Kč jako rozdíl mezi jistinou poskytovaného úvěru a zůstatkem refinancovaného úvěru. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z [číslo obč. průkazu]. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného a potvrzení o poskytované péči. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná a žije od května roku 2018 v nájmu spolu s partnerem a dvěma nezaopatřenými dětmi. Jako hlavní příjem žalovaná uvedla mateřský/rodičovský příspěvek. V přehledu příjmů a výdajů je v kolonce státní podpora – vedlejší (důchod vdovský/sirotčí, příspěvky na bydlení/živobytí/děti) tedy uvedena částka 14.707 Kč a v kolonce další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu atd.) je uvedena částka 5.000 Kč. Celkové měsíční příjmy žalované tak činí 19.707 Kč. Měsíční výdaje žalované v celkové částce 13.060 Kč sestávají z výdajů na bydlení ve výši 5.100 Kč, osobních výdajů (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 7.000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 960 Kč (jedná se o závazek u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 8.000 Kč). Žalované tudíž zbývá pro úhradu poskytnutého úvěru měsíčně částka 6.647 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa žalované], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávky. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa žalované], zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do [datum]. 8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné